Výrov (hradiště)

Výrov je pozdně halštatské a raně středověké hradiště na stejnojmenném vrchu (510 metrů) v severozápadních Čechách, 1,5 kilometru jižně od Třeskonic v okrese Louny.

Výrov
Letecký pohled na Výrov od severu
Poloha
Adresajižně od Třeskonic, Tuchořice, Česko Česko
Souřadnice50°15′28,88″ s. š., 13°39′13,78″ v. d.
Výrov
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis hradiště
Vysílač na Výrově
Valy na severní straně hradiště

Tvoří ho lichoběžníkové plató na vrcholu kopce, nazývaného kdysi také Vysoký Kuk, o rozloze 5,9 hektaru.[1] Po obvodu hradiště běží v délce 1,7 km porušený kamenný val, který má charakter terénní vlny.[2] Nejzachovalejší je na severní straně, kde dosahuje místy výšky 2 metrů. Původní vstup na hradiště ležel pravděpodobně v místech dnešního přístupu lesní cestou na severovýchodě.

V šedesátých letech 20. století byl zplanýrován příčný val, který ve směru východ – západ dělil hradiště na dvě části. Poslední archeologický výzkum na Výrově byl proveden roku 1983. Při něm bylo zjištěno, že vnější strana východního valu je tvořena opukovou lícovanou zdí.[3] Sondážemi uvnitř hradiště a na úpatí valů byly získány zejména střepy z pozdní doby halštatské (asi 500–420 př. n. l.) a z doby raného středověku (nejspíše 8. a 9. století). Jako opevněná lokalita byl Výrov založen v starší době železné. Slované pak v době hradištní využili a zpevnili starší fortifikaci. Vzhledem k významné strategické poloze v dolním Poohří byl zřejmě Výrov obýván ve většině pravěkých období. Svědčí o tom starší nálezy z doby neolitu, eneolitu, knovízské kultury, doby laténské a doby římské.

Přístup na hradiště
  • Z Třeskonic po červené turistické značce na vrchol (1,5 km)
  • Z Pnětluk po zelené turistické značce na Výrov – rozcestí, odtud po červené turistické značce na vrchol: (4,5 km)

Od vysílače na vrcholu je rozhled západním směrem na Doupovské hory.

Odkazy

Reference
  1. Tutte , Karl, Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde, Žatec 1904, s. 703
  2. Čtverák, Vladimír a kol., Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, s. 324
  3. Holodňák, Petr, Archeologický výzkum hradiště Výrov u Třeskonic, Sborník Okresního archivu v Lounech 1, 1985, s. 59

Literatura
  • Bubeník, Josef, Slovanské osídlení středního Poohří, Praha 1988, s. 251
  • Čtverák, Vladimír a kol., Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, s. 324, ISBN 80-7277-173-6
  • Holodňák, Petr, Archeologický výzkum hradiště Výrov u Třeskonic, Sborník Okresního archivu v Lounech 1, 1985, s. 53-62
  • Mahr, A., Vorzeitfunde aus dem Saazer Becken in Wiener Museumsbesitz, Sudeta 6, 1930, s. 9-36
  • Michálek, Jan, Archeologické nálezy ze středních a severozápadních Čech ve sbírce Naturhistorisches Museum ve Vídni, in: Příspěvky k pravěku a rané době dějinné severozápadních Čech 7, Most 1999, s. 67
  • Sláma, Jiří, Střední Čechy v raném středověku II. Hradiště, příspěvky k jejich dějinám a významu, Praehistorica 11, 1986, s. 92
  • Smrž, Zdeněk, Späthallstattzeitliche Burgwälle und Höhensiedlungen in Nordwestböhmen, Památky archeologické 83, 1992, s. 92
  • Tutte, Karl, Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde, Žatec 1904, s. 703-705.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.