Líčkov (zámek)

Líčkov je barokní zámek v Ústeckém kraji v okresu Louny. Stojí na ostrožně na místě staršího hradu nad stejnojmennou vsí v nadmořské výšce 310 m n. m. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Líčkov
Průčelí zámku
Základní informace
Slohbaroko, rokoko
Výstavbapřed rokem 1359
Přestavba1765
StavebníkBohuslav Hrobčický z Hrobčic
Další majiteléKoldicové, Illburkové, Lobkovicové, Mitrovští, Hrobčičtí aj.
Poloha
AdresaLíčkov 1, Liběšice, Česko Česko
Souřadnice50°16′42,55″ s. š., 13°37′28,94″ v. d.
Líčkov
Líčkov, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky42829/5-1248 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Podle Václava Hájka z Libočan začíná historie Líčkova již kolem roku 766, ale první věrohodná zpráva o panském sídle v Líčkově pochází až z roku 1342, kdy je zmiňován jako majetek kostela Všech Svatých na Pražském hradě. Ovšem už roku 1359 je uváděn jako sídlo Jana z Líčkova, původem měšťana z Chebu, po kterém ho získali Koldicové. Ti ho zřejmě drželi až do roku 1399. Po tomto roce se zde vystřídalo několik majitelů, mezi jinými například páni z Illburka. Sídlo v pramenech z této doby bývá označováno jako tvrz. Roku 1453 tvrz zdědil Václav Vlček z Minic, který tvrz přestavěl na hrad.

V roce 1510 hrad získali Lobkovicové. Jiří Popel z Lobkovic, který roku 1593 vystoupil proti císaři Rudolfu II., jím byl na Líčkově po určitou dobu vězněn. Poté bylo líčkovské panství rozprodáno a hrad s okolními vesnicemi koupil Diviš Hrobčický z Hrobčic a po něm ho zdědil (roku 1596) jeho syn Bohuslav, který gotický hrad přestavěl na renesanční zámek. Za účast na stavovském povstání o zámek přišel. Koupil ho Hartvík Vratislav z Mitrovic. Kupní smlouva zmiňuje mimo jiné opevnění příkopy a zdí, pivovar v předhradí a oboru s několika desítkami kusů zvěře.

Rokokově zdobená brána

Během třicetileté války byl zámek poničen švédskými vojsky. V té době patřil hrabatům z Váhlu, kteří potom část objektu barokně přestavěli. Po nich zámek opět vystřídal několik majitelů, až ho roku 1765 koupil Josef Vonibald z Ebenu, za něhož proběhla další barokní přestavba. Jako milovník umění v zámku shromáždil velkou sbírku uměleckých předmětů. Z téže doby pochází rokokově dekorovaná vstupní brána.

Josef Vonibald upadl do dluhů a zámek přešel v dražbě na jiné majitele, za nichž sloužil jako cikorkárna a palírna lihu a byl značně poničen. Teprve roku 1925, kdy ho koupil akademický malíř Oskar Brázda se svou ženou Amelií Posse-Brázdovou, se situace zlepšila. Malíř nechal snížit věž na současnou úroveň a zakončit ji novorenesančním cimbuřím.

Kauza kompostárny

Podle magazínu Reportér měla firma Zámecký dvůr Líčkov pobírat od Státního fondu životního prostředí několik let dotace na kompostárnu, kterou „nelze najít“.[2] Lidovky.cz v této souvislosti píší o kompostárně, která „nikdy nevznikla“.[3] Podle Marie Brázdové, bývalé majitelky zámku Líčkov a jejích příbuzných, firma „cíleně zplundrovala“ hospodářství, které od ní měla v pronájmu. Marie Brázdová tvrdí, že byla ve svých dvaaosmdesáti letech o zámek podvodem připravena podnikatelem Pavlem Moravcem. Policie tuto věc bez bližšího komentáře vyhodnotila jako spáchání trestného činu. Jednatel firmy Jakub Kleindienst se hájil tím, že s touto záležitostí nemá nic společného a že „zabordelené“ pozemky v okolí zámku Líčkov „vyčistil“. Kompostárnu prý přesunul na své pozemky v Novém Strašecí. V dokumentaci od Státního fondu životního prostředí ale žádná zmínka o přemístění projektu není a starostové, od kterých by měl Kleindienst odebírat odpad pro kompostárnu tvrdí, že mu nic nedodávají.[2]

Stavební podoba

Předchůdcem zámku byla gotická tvrz a později hrad. Přestože se jako hrad uvádí až po roce 1453, předpokládá Tomáš Durdík jeho vznik již ve 14. století. Důvodem je použití použití klasického bergfritu, který byl pro toto období typický.[4] Současný areál kopíruje středověké opevnění, ale pro přesnější představu o podobě hradu chybějí informace. Hradní palác se mohl částečně zachovat v zámeckém zdivu v zadní části dispozice.

Současnost

Návštěvníci si mohou v Líčkově prohlédnout kromě zámeckých interiérů galerii s obrazy Oskara Brázdy a zámeckou kapli se zařízením z druhé poloviny 18. století.

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 155046 : Zámek Líčkov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. ŠTICKÝ, Jiří. Drahošova kampaň: příběh pana Manažera [online]. Reportér, 2017-12-10 [cit. 2018-02-10]. Dostupné online.
  3. NOVÁ, Eliška. Slabé místo Jiřího Drahoše? Volební manažer Jakub Kleindienst [online]. Lidovky.cz, 2018-01-25 [cit. 2018-02-10]. Dostupné online.
  4. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Líčkov, s. 330–331.

Literatura
  • ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Líčkov – zámek, s. 280–281.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Ličkov – zámek, s. 403–405.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.