Třída Principe Amedeo
Třída Principe Amedeo byla třída bateriových obrněných lodí Italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1874–1900. Byly to první italské obrněné lodě kompletně postavené italskými loděnicemi. Jejich stavba však trvala plných 10 let.[1] Zároveň to byly poslední italské obrněné lodě, jejichž konstrukce byla částečně dřevěná, a zároveň poslední italské obrněné lodě, které měly kompletní oplachtění.[1]
| Třída Principe Amedeo | |
|---|---|
 Principe Amedeo | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Regia Marina |
| Typ | obrněná loď |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | Affondatore |
| Nástupce | třída Caio Duilio |
| Technické údaje Principe Amedeo[1] | |
| Výtlak | 5761 t (standardní) 6020 t (plný) |
| Délka | 79,73 m |
| Šířka | 17,4 m |
| Ponor | 7,9 m |
| Pohon | 6 kotlů, 1 parní stroj 6117 hp |
| Palivo | uhlí |
| Rychlost | 12,2 uzlu |
| Dosah | 1780 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 548 |
| Výzbroj | 1× 279mm kanón 6× 254mm kanón |
| Pancíř | železné: 220mm boky 140mm baterie 60mm velitelská věž |
| Technické údaje Palestro | |
| Výtlak | 5761 t (standardní) 6318 t (plný) |
| Délka | 78,82 m |
| Šířka | 17,3 m |
| Ponor | 8 m |
| Rychlost | 12,85 uzlu |
Stavba
Plavidla navrhl italský konstruktér Giuseppe De Luca. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. V letech 1864–1875 je postavily italské loděnice Castellamare di Stabia a Arsenale di La Spezia.[1]
Jednotky třídy Principe Amedeo:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Palestro | Arsenale di La Spezia | srpen 1865 | 30. září (či 2. října) 1871 | 11. července 1875 | V letech 1889–1894 velitelská loď v La Maddalena, následně cvičná loď v La Spezia. Vyřazena 1900. Sešrotována. |
| Principe Amedeo | Castellamare di Stabia | srpen 1865 | 15. ledna 1872 | 15. prosince 1874 | Od roku 1888 velitelská loď v Tarentu. Vyřazena 1895. Do roku 1910 využívána jako plovoucí sklad munice. Sešrotována. |
Konstrukce
_-_Brassey.jpg.webp)
Plavidla měla trup postavený z kombinace dřeva a železa, chráněný bočním železným pancířem. Vnitřní uspořádání obou plavidel se lišilo. Zatámco Principe Amedeo měl výzbroj soustředěnou v jedené pancéřované kasematě, na palubě Palestra byla rozdělena do tří menších kasemat. V obou případech kasematy obsahovaly šest 254mm kanónů Armstrong, přičemž výzbroj doplňoval ještě jeden 279mm kanón Armstrong umístěný na přídi jako stíhací dělo. Pohonný systém tvořilo šest kotlů a šestiválcový parní stroj o výkonu 6117 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 12,2 uzlu (Palestro: 12,85 uzlu). Dosah byl 1780 námořních mil při rychlosti 10 uzlů. Pomocnou roli hrály plachty. Obě plavidla měla takeláž barku.[1]
Odkazy
Reference
- GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 340. (anglicky)
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Principe Amedeo na Wikimedia Commons