Třída Nassau
Třída Nassau byl první postavenou třídou dreadnoughtů německého císařského námořnictva. Jejich stavbou Německé císařství reagovalo na postavení revoluční britské lodi HMS Dreadnought. Třída se skládala z jednotek SMS Nassau, SMS Posen, SMS Rheinland a SMS Westfalen.
Třída Nassau | |
---|---|
SMS Rheinland | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Německé císařské námořnictvo |
Typ | dreadnought |
Lodě | SMS Nassau SMS Posen SMS Rheinland SMS Westfalen |
Zahájení stavby | 1907 |
Spuštění na vodu | 1908 |
Uvedení do služby | 1909–1910 |
Předchůdce | třída Deutschland |
Nástupce | třída Helgoland |
Technické údaje | |
Výtlak | 18 900 t |
Délka | 145 m |
Šířka | 26,9 m |
Ponor | 8,1 m |
Pohon | parní stroj 3 lodní šrouby |
Rychlost | 20 uzlů |
Posádka | 966 |
Výzbroj | 12× 280 mm (6×2) 12× 150 m (12×1) 16× 88 mm (16×1) 6× 450mm torpédomet |
Pancíř | boky 150–300 mm |
Hlavní výzbroj tvořilo 12 kusů 280mm kanónů, umístěných v šesti dvoudělových věžích (po jedné na přídi a zádi, dva páry byly uprostřed trupu po stranách nástavby). Naopak britské dreadnoughty standardně nesly 305mm děla. Sekundární výzbroj tvořilo 12 kusů 150mm kanónů v kasematách. Lehkou výzbroj představovalo 16 kusů 88mm kanónů a lodě nesly také šest pevných torpédometů.
Boky lodí chránil kvalitní pancíř o síle 150–300 mm a výšce 4 m. Dělové věže chránil 280mm pancíř a velitelský můstek 300mm pancíř. Tyto lodě, na rozdíl od jejich anglických protějšků, ještě nepoháněly turbíny – byly tudíž mírně pomalejší. Parní stroje poháněly tři lodní šrouby. Rychlost dosahovala 20 uzlů.
Za první světové války lodi operovaly v rámci Hochseeflotte v Severním moři a v menší míře i v Baltském moři. V srpnu 1915 se lodě Nassau a Posen střetly se starým ruským predreadnoughtem Slava. Všechny čtyři lodě se na přelomu května a června 1916 účastnily bitvy u Jutska, ve které utrpěly jen lehké škody.
Westfalen a Rheinland participovaly i na německé intervenci ve Finsku, při níž Rheinland najel 11. dubna 1918 u majáku Lagskär jižně od Alandských ostrovů na skály. Vyprostit se jí povedlo až 9. listopadu, po odebrání dělových věží a zásob munice a uhlí. Byla odtažena do Kielu, avšak do služby se již nevrátila.
Po skončení války byly moderní německé bitevní lodi a bitevní křižníky internovány ve Scapa Flow, zatímco lodě tříd Nassau a Helgoland byly ponechány v Německu. Po incidentu ve Scapa Flow v červnu 1919, ve kterém německou flotilu potopily vlastní posádky, byly lodě třídy Nassau předány vítězům a následně byly sešrotovány.
Odkazy
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. (česky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Nassau na Wikimedia Commons