Třída Helgoland

Třída Helgoland byl druhou postavenou třídou dreadnoughtů německého císařského námořnictva. Lodě měly stejné uspořádání dělových věží jako předchozí třída Nassau, nesly však již silnější 305mm kanóny. Vizuálně se daly odlišit díky třem komínům, namísto dvou u třídy Nassau. Byly jejich výrazným vylepšením.

Třída Helgoland
SMS Helgoland
Obecné informace
Uživatelé	Německé císařské námořnictvo
Typ	dreadnought
Lodě	SMS Helgoland SMS Oldenburg SMS Ostfriesland SMS Thüringen
Předchůdce	třída Nassau
Nástupce	třída Kaiser
Technické údaje
Výtlak	22 800 t
Délka	166,5 m
Šířka	28,5 m
Ponor	8,2 m
Pohon	parní stroj 3 lodní šrouby
Rychlost	21 uzlů
Posádka	1106
Výzbroj	12× 305 mm (6×2) 14× 150 m (14×1) 14× 88 mm (14×1) 6× 450mm torpédomet
Pancíř	paluba 75 mm boky až 300 mm velitelský můstek 300 mm dělové věže 280 mm

Všechny čtyři lodě byly nasazeny za první světové války. Zejména v bitvě v Rižském zálivu v roce 1915 a v bitvě u Jutska v roce 1916. Za války nebyla žádná ztracena, po válce byly všechny předány vítězným mocnostem.

Ostfreisland získalo americké námořnictvo, přičemž Billy Mitchell loď v roce 1921 použil k demonstraci možností letectva v boji proti bitevním lodím. Loď se mu podařilo potopit Ostfreisland leteckým útokem. Helgoland získala Velká Británie a Oldenburg Japonsko, přičemž obě lodi byly v roce 1921 sešrotovány. Thüringen byl předán Francii, která ho používala jako cvičný cíl.