Třída Hai Ou
Třída Hai Ou byla lodní třída raketových člunů námořnictva Čínské republiky vzniklých jako modifikace izraelské třídy Dvora. Postaveno bylo 50 člunů této třídy. Posledních dvacet jednotek bylo ze služby vyřazeno 1. července 2012. Ve službě je nahradila modernější třída Kuang Hua VI.[2]
| Třída Hai Ou | |
|---|---|
 Raketové čluny třídy Hai Ou | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Námořnictvo Čínské republiky |
| Typ | raketový člun |
| Lodě | 50[1] |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Lung Chiang |
| Nástupce | třída Kuang Hua VI |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 47 t (standardní) 56 t (plný) |
| Délka | 21,6 m (čára ponoru) 23 m (max.) |
| Šířka | 5,5 m |
| Ponor | 1 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 40 uzlů |
| Posádka | 2 důstojníci, 8 námořníků[1] |
| Výzbroj | 1× 20mm kanón 2× 12,7mm kulomet 2× Hsiung Feng I |
Stavba
Plavidla této třídy byla stavěna v letech 1980-1984 loděnicí CSBC Corporation, Taiwan v Kao-siungu. Třída byla modifikací izraelské třídy Dvora, od které země roku 1980 získala dva vzorové kusy. Postaveno bylo 50 kusů, označených FAB-1 až FAB-50.[3]
Konstrukce
Plavidla byla vyzbrojena jedním 20mm kanónem, dvěma 12,7mm kulomety a dvěma protilodními střelami Hsiung Feng I. Posádka mohla k obraně proti leteckému útoku použít přenosné protiletadlové řízené střely Stinger. Pohonný systém tvořily dva diesely, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 40 uzlů.[4]
Odkazy
Reference
- Dvora Class [online]. Weaponsystems.net [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- Tchajwan vyřadil raketové čluny [online]. ATM [cit. 2016-08-24]. Dostupné online. (česky)[nedostupný zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 344. (česky)
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 414. (česky)
