Třída Challenger (1902)

Celkem byly v letech 1900–1905 postaveny dvě jednotky této třídy. První postavila loděnice Chatham Dockyard a druhý loděnice Devonport Dockyard.[1]

Jednotky třídy Challenger:

HMAS Encounter

Po dokončení plavidla nesla jedenáct 152mm kanónů, které doplňovalo devět 76mm kanónů, šest 47mm kanónů a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo 18 kotlů a dva parní stroje o výkonu 12 500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 9000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

Oba křižníky zpočátku operovaly z Austrálie. Zatímco Encounter byl v roce 1912 předán australskému královskému námořnictvu, křižník Challenger byl převeden do rezervy. Za první světové války byl Encounter reaktivován. Nejprve operoval v Atlantiku. V roce 1914 se podílel na blokádě německého lehkého křižníku SMS Konigsberg v deltě africké řeky Rufiji. Následně až do konce války sloužil v západní Africe.[2] Vyřazen byl roku 1919.[1]

HMAS Encounter do služby vstoupil 1. července 1912 jako vůbec první australský křižník.[3] První dva roky sloužil především k výcviku. Za světové války operoval v Pacifiku. Dne 12. srpna 1914 zajal německý parník Zambezi. Dne 24. dubna 1915 zajal německý škuner Elfrede. Od ledna do září 1920 křižník opět sloužil jako cvičná loď. Od roku 1923 sloužil jako mateřská loď ponorek a plovoucí kasárna Penguin. Definitivně byl vyřazen 15. srpna 1929. V roce 1932 byl potopen poblíž Sydney.[3]