Třída Highflyer

Třída Highflyer byla třída chráněných křižníků britského královského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1899–1921. Křižník HMS Hermes byl přestavěn na nosič hydroplánů a potopen za první světové války.[1]

Třída Highflyer
HMS Hermes
Obecné informace
UživateléRoyal Navy
Typchráněný křižník
Lodě3
Osud1 potopen
2 vyřazeny
Předchůdcetřída Pelorus
Nástupcetřída Challenger
Technické údaje
Výtlak5650 t (standardní)[1]
Délka113,4 m (max.)
Šířka16,5 m
Ponor6,25 m
Pohon2 parní stroje, 18 kotlů
2 lodní šrouby
10 000 hp
Rychlost20 uzlů
Dosah3300 nám. mil při 18 uzlech
Posádka450
Výzbroj11× 152mm kanón (11×1)
9× 76mm kanón (9×1)
6× 47mm kanón (6×1)
2× 450mm torpédomet
Pancířharveyovaná ocel
38mm paluba (76mm skloněné konce)
76mm štíty děl
152mm velitelská věž

Stavba

Celkem byly v letech 1897–1900 postaveny tři jednotky této třídy. Dva postavila loděnice Fairfield Shipbuilding and Engineering Company v Govanu a třetí loděnice London and Glasgow Shipbuilding Company  Glasgow.[1]

Jednotky třídy Highflyer:

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
HMS HighflyerFairfield189718985. října 1899Vyřazen 1921, sešrotován.
HMS HermesFairfield189718987. prosince 1899Od roku 1913 nosič hydroplánů, dne 31. října 1914 potopen v Doverské úžině německou ponorkou SM U-27.
HMS HyacinthLondon and Glasgow189718983. září 1900Vyřazen 1919, sešrotován.

Konstrukce

HMS Hermes

Po dokončení plavidla nesla jedenáct 152mm kanónů, které doplňovalo devět 76mm kanónů, šest 47mm kanónů a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo 18 kotlů a dva parní stroje o výkonu 10 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů. Dosah byl 3300 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[1]

Modifikace

Hermes byl v roce 1913 experimentálně přestavěn na první britský nosič hydroplánů. Byl vybaven startovací plochou a hangáry pro tři hydroplány.[1]

Odkazy

Reference

  1. HIGHFLYER protected cruisers (1899-1900) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.