Tíryns

Podle legendy byl prvním králem Tíryntu Proitos, který si pozval jednooké obry Kyklopy, aby mu postavili pevný a mohutný hrad.

V letech 1876 a 1885 zde prováděl vykopávky německý podnikatel, obchodník a archeolog Heinrich Schliemann. Pozdější výzkumy pod vedením Wilhelma Dörpfelda, Kurt Müllera a Georga Karo, které byly provedeny v letech 1905 až 1929 daly další závěry o kdysi významném starověkém městě. Od roku 1976 byl Tíryns opět systematicky zkoumán německými archeology. Do roku 1986 pod vedením Klause Kiliana, později pod vedením jiných vědců z univerzity v Heidelbergu a Německého archeologického ústavu.

Táhlý kopec lze rozdělit na tři části: horní město (akropole), střední město a dolní město. Skutečnost, že zde existovalo významné osídlení už v době bronzové prokazují pozůstatky impozantní kruhové budovy v oblasti akropole.

Plán hradu

V době cca 1600 až 1050 př. n. l. patřily Tíryns, Mykény, Argos, Théby, Pylos a Knóssos mezi nejvýznamnější centra mykénské kultury. O bývalé nádheře tohoto města svědčí velmi dobře zachovalé ruiny královského paláce, jehož stěny byly vyzdobeny freskami, a zbytky hradeb (Kyklopské zdivo). Jednotlivé kameny byly až tři metry dlouhé a metr široké. Jsou naskládány k sobě bez použití malty. Výška hradeb v některých místech dosahuje až 7 m. Původní výška je odhadována na 9 m až 10 m. Stěny jsou velmi silné, tloušťka obvykle dosahuje 6 m. V místech, kde jsou tunely, činí až 17 m. Nejstarší část hradeb byla postavena ve 14. století př. n. l. (akropole). Střední a dolní část pochází ze 13. století př. n. l..

I přes zdánlivě nepřekonatelné opevnění byl Tíryns na počátku 12. století př. n. l. zničen. Příčinou mohlo být silné zemětřesení, které tuto oblast v uvedené době prokazatelně zasáhlo. Na troskách starého paláce byla postavena nová budova. Město se i po katastrofě systematicky dále rozvíjelo. Toto zjištění je v rozporu s částečným odlivem obyvatel z jiných mykénských center ve 12. století př. n. l.

V období 1050 př. n. l. až 900 př. n. l. existovalo už jenom několik izolovaných osad v dolní části. Rozptýlené osídlení Tíryntu pokračovalo ještě dále v helénistické době a v době starověkého Říma až do byzantského období (10. století až 14. století).

• 
  Pohled na Tíryns
• 
  Kyklopské zdivo
• 
  Detail opevnění
• 
  Terakotová soška
• 
  Akropole (model)
• 
  Freska