Synagoga v Polici

Židé se usadili v Polici již pravděpodobně po vypovězení ze Znojma v roce 1454. Nejstarší písemný doklad o židovské obci je datován příchodem židovských vystěhovalců z Vídně v roce 1671. Počátkem 18. století žilo v Polici kolem 40–50 rodin ve 22 domech. Na základě nařízení Karla VI. z prosince 1726 (translokační reskript), který nařizoval Židům přestěhovat se do zvláštních ulic a čtvrtí vzdálených od katolických hřbitovů a kostelů, postihla tato separace i místní židovské obyvatelstvo. Roku 1728 se muselo vystěhovat z domů na návsi do nově založené Židovské ulice. Hrabě Adam Berchtold nechal jižně pod zámkem vystavět po obou stranách úvozu asi 25 domů. První synagogu si Židé v Polici vystavěli na východní straně návsi. V roce 1728 musela být podle translokačního reskriptu prodána a později byla přestavěna v obytné sídlo. V roce 1730 si nakonec mohla židovská obec v dolní části Židovské ulice vystavět synagogu novou. S největší pravděpodobností se jednalo o dřevěnou stavbu, která v roce 1758 podlehla požáru a teprve po té nechal na svůj náklad rychtář Izák Landesmann vystavět synagogu zděnou.[1]

Polickou synagogu vystavěl v letech 1758 až 1759 zednický mistr Matyáš Kirchmayer z Kdousova ve stylu venkovského baroka. Jedná se o přízemní budovu skoro čtvercového půdorysu (850 x 830 cm) s sklenutou převýšenou valenou klenbou o výšce 660 cm se sedlovou střechou. Její průčelí zdobil barokní srdcový štít. Při severní straně původně stávala předsíň s mužským vstupem do hlavního sálu a s ženským schodištěm na galerii. V mužské části předsíně se dochovalo torzo kamenného mušlového umyvadla, v ženské části pro změnu hebrejský text s ornamenty z 18. století. Synagoga měla podle průzkumu v roce 1759 v ústředním sále cihlovou podlahu, galerii nesly kamenné sloupy na patkách a její čelo tvořily tři široké arkády. Na hoře ji od mužského sálu oddělovalo dřevěné ostění. Západní průčelí zdobila pravděpodobně dvě segmentová okna pod galerií a jedno uprostřed v západním štítu budovy. Na klenbě lze rozeznat oválné štukové medailony – tři při východním okraji klenby, tři při západním a jeden velký uprostřed, které mohly znázorňovat 6 všedních dnů a šabat nebo Slunce a planety. Sálový prostor osvětloval nad bimou jeden velký lustr, který tvořil střed celého prostoru, věčné světlo na východní straně sálu a menší lustr nad galerií. Atmosféru celého interiéru dotvářela výmalba s hebrejskými nápisy.[1]

Dílčí opravy budovy probíhaly už od roku 2012. Na konci roku 2015 měla být dokončena základní rekonstrukce. V interiéru synagogy měla připravovaná expozice nabízet zmapování života židů na venkově a historii židovského obyvatelstva v Polici a okolí.[3][1] Rekonstrukce synagogy však tehdy nebyla započata a byla odložena, Federace židovských obcí, v rámci jejího projektu měla rekonstrukce proběhnout, musela celý grant ve výši 150 milionů Kč vrátit. Tendr na rekonstrukce staveb byl napaden u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže společností Avers, která se tendru původně neúčastnila. Na rekonstrukci synagogy v Polici bylo vyhrazeno 12 milionů Kč. Za tuto částku se měla v období jednoho roku rekonstruovat podlaha, restaurovat interiérová omítka, obnovit ženská galerie, zrekonstruovat předsíň s dvěma vstupy, osadit nová okna a dveře a instalovat nové osvětlení a opravit elektroinstalace. Po rekonstrukci tak měla v synagoze vzniknout expozice "Židé na venkově".[4] Práce na rekonstrukci synagogy měly v omezené míře pokračovat i v roce 2016.[5] Synagoga byla v roce 2020 rekonstruována, slavnostně otevřena byla v červenci téhož roku.[6]