Svinná (tvrz)

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1335. Během čtrnáctého a patnáctého století byla rozdělena mezi několik majitelů. Patřili mezi ně například Jan, který byl v roce 1411 purkrabím na Krašově,[2] nebo Rous ze Svinné připomínaný v roce 1422 jako jeden z obránců Karlštejna během jeho obléhání vojskem Pražanů.[3] Snad již tehdy zde stála gotická tvrz.[4]

Na počátku šestnáctého století část vesnice patřila Janu Slajborovi, který zemřel před rokem 1522. Nejstarší zmínka o tvrzi je z roku 1519,[3] kdy ji Burjan z Vahanče, Lvík z Řenče a Hynek Šic z Drahenic prodali Petru Levhartovi z Vidžína.[2] Tomu patřila až do smrti v roce 1545, kdy ji zdědila vdova Eliška z Hřešihlav. Po ní měla tvrz zdědit její dcera Johanka provdaná za Petra Žďárského z Chrástu. Když však zemřel její manžel i syn, zůstala duševně nezpůsobilá Johanka pod opatrováním své dcery, která se provdala za Burjana z Běšin.[2] Některý z příslušníků jeho rodu nechal ve druhé polovině šestnáctého století přestavět starou tvrz v renesančním slohu.[3]

Po roce 1573 tak Svinnou zdědili synové Burjana z Běšin. Jan a Petr z Běšin ji nejprve spravovali společně. Roku 1584 se však Petr z Běšin uvádí jako jediný majitel. V roce 1609 tvrz patřila jeho synům Petru Levhartovi a Václavu Jindřichovi z Běšin. Společně zdědili ještě zámek Hřešihlavy, takže se o majetek rozdělili tak, že Petr Levhart dostal Svinnou. Roku 1626 zemřel bez mužských dědiců, a jeho statek převzal bratr Václav Jindřich. Poslední majitelkou z rodu Běšinů z Běšin se stala Sibila Dýmová z Běšin, která tvrz roku 1650 prodala Alžbětě Baulerové z Hornfelsu.[2] Její potomci na ní žili až do osmnáctého století, v jehož poslední čtvrtině byla budova rozšířena o schodišťový přístavek.[3] Roku 1757 Svinnou koupil Alexandr Jan z Ledebouru a připojil ji kliblínskému panství. Koncem osmnáctého století byl v sousedství tvrze postaven Nový zámek a budova tvrze sloužila už jen k hospodářským účelům. Po roce 1945 ji využívalo jednotné zemědělské družstvo. Časem byla tvrz zcela opuštěna a zdevastována, ale po roce 2000 proběhla její rekonstrukce.[4]

Gotická tvrz byla obehnána vodním příkopem a vnějším valem. Z jejích staveb se dochovala jen část hradby a objektu brány ukrytá ve zdivu mladších budov.[4] Hlavní dvoupatrová budova tvrze má obdélníkový půdorys, nečleněné fasády a sedlovou střechu. Dovnitř se vstupuje renesančním pravoúhlým portálem. Podél nádvorní strany prvního patra vede pavlač.[3] Většina místností v přízemí má valené klenby z počátku šestnáctého století. Po polovině šestnáctého století byl palác rozšířen o druhé křídlo postavené a částečně zahloubené[5] v bývalém příkopu. Jeho východní zeď využila starší gotickou hradbu.[4]