Svinná (Hlohovice)

Svinná je vesnice, část obce Hlohovice v okrese Rokycany. Nachází se asi 2 km na západ od Hlohovic. Je zde evidováno 51 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 27 obyvatel.[3]

Svinná
Zámek
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHlohovice
OkresRokycany
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°53′44″ s. š., 13°37′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel27 (2011)[1]
Katastrální územíSvinná u Hlohovic (6,28 km²)
Nadmořská výška387 m n. m.
PSČ338 08
Počet domů43 (2011)[1]
Svinná
Další údaje
Kód části obce39471
Kód k. ú.639478
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svinná leží v katastrálním území Svinná u Hlohovic o rozloze 6,28 km².[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1355, kdy patřila Janu Kozovi a Janovi z Mostiště.[5] Ve 14. století byla vesnice rozdělena mezi několik zemanů a zmínky o vladycích ze Svinné jsou zaznamenány v historických pramenech až do 16. století. Na katastru Svinné, na pravém břehu Radnického potoka, se nachází starobylý Vrbatovský (Vrbatův) mlýn, který do poloviny 20. století sloužil jako hájovna. V roce 1967 někdejší mlýn koupil Antonín Kapek, člen předsednictva Ústředního výboru KSČ a jeden ze signatářů tzv. zvacího dopisu, na základě kterého vedení SSSR ospravedlňovalo v roce 1968 srpnovou invazi vojsk do Československa. Nový majitel mlýn důkladně přestavěl, přičemž zcela zničil původní charakter tohoto památného objektu. V roce 1990, poté, co byl zbaven všech funkcí a vyloučen z KSČ, Antonín Kapek ve Vrbatovském mlýně spáchal sebevraždu.[6] Mezi 14 horníky, který zahynuli 24. dubna 1937 při průvalu vod v uhelném dole Ferdinand u Chomle, byli též dva obyvatelé Svinné.[6]

Jihozápadně od vesnice se vpravo od silnice do Kamence těžilo černé uhlí a kamenec, ze kterého se zde vyrábělo oleum. Uhlí se zde vyskytuje v drobné samostatné pánvi, sloj leží v hloubce do dvaceti metrů a dosahuje mocnosti přibližně 1–2,5 metru. Nejstarší důl Swina byl v provozu v letech 1793–1920. Během devatenáctého století bylo otevřeno několik dolů: Bartholomeus, Anastas, Bedřich a Vilibald. Důl Bedřich fungoval v letech 1805–1922. Měl tři jámy hluboké až šestnáct metrů a vytěžené uhlí se z něj odváželo povozy na nádraží v Radnicích. V roce 1920 zaměstnával 51 horníků a vyprodukoval asi 6 618 tun uhlí. Krátce byl důl obnoven v roce 1925. Důl Vilibald byl založen okolo roku 1850 a dosáhl hloubky deset až dvanáct metrů. Také odtud se uhlí odváželo do Radnic. Po přerušení těžby byl v roce 1914 obnoven, ale plného výkonu dosáhl až v roce 1918. Naposledy byl v provozu v letech 1939–1940. V roce 1920 v něm pracovalo třicet horníků, kteří vytěžili 3 497 tun uhlí.[7]

Pamětihodnosti

Ve vesnici stojí původně gotická tvrz, dnes zvaná Starý zámek. Jižně se nachází areál poplužního dvora s Novým zámkem vybudovaným na konci osmnáctého století a později klasicistně upraveným.[5]

Galerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 254.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-05.
  5. ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Díl 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Svinná, s. 439–442.
  6. Historie obce: Svinná [online]. Hlohovice: Obecní úřad [cit. 2018-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-17.
  7. DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 269–270.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.