Svinná (zámek)

Starším panským sídlem ve Svinné byl Starý zámek. Po připojení statku k liblínskému panství byl využíván jen k hospodářským účelům poplužního dvora. Na konci osmnáctého století proběhla jeho rozsáhlá přestavba, během které byl starý dvůr rozšířen a jeho součástí se stala barokní budova Nového zámku.[2]

Zámek v roce 2018

Roku 1801 Svinnou zdědila Sidonie z Ledebouru, která se provdala za hraběte Wurmbranda. Po ní liblínské panství včetně Svinné převzal syn Jan Vilém Wurmbrand, který je roku 1857 prodal nassavskému vévodovi Adolfovi.[2] Některý z Wurmbrandů nechal zámek klasicistně upravit, ale přestavba nebyla dokončena.[3] Během pozemkové reformy statek v roce 1924 koupil V. Hejný a po druhé světové válce zámek převzalo jednotné zemědělské družstvo. Zanedbáním údržby budova postupně zchátrala a byla zdevastována. Rekonstrukce začala až na počátku 21. století.[2]

Zámecké nádvoří během rekonstrukce

Zámecká budova tvoří západní stranu dvora a navazuje na ni kratší boční křídlo. Má obdélníkový půdorys, klasicistní fasádu členěnou pilastry na nádvorní straně, třináct okenních os a valbovou střechu. Střed průčelí je zdůrazněn trojosým rizalitem s půlkruhově zaklenutými okny a balkonem.[3] Pod ním středem budovy původně vedl průjezd do dvora.[2] K památkově chráněnému areálu patří také hospodářské budovy: tři chlévy, kolna přestavěná na garáže s obytným podkrovím, kočárovna upravenou na stodolu a sýpka.[4]

V roce 2011 byl v místech, kde k zámeckému křídlu přiléhá na severní straně areálu sýpky, odkryt systém sklepů a větracích šachet. Sklepy byly zatopené vodou, která do nich pronikla po zřícení pláště studny. Během průzkumu bylo také zjištěno, že úroveň nádvoří je v prostoru sýpky přibližně osmdesát centimetrů nad úrovní původního dvora.[5]