Světový ujgurský kongres

Světový ujgurský kongres vznikl na schůzi několika exilových skupin v Mnichově 18. dubna 2004. Prvním prezidentem organizace byl Erkin Alptekin.[4] Od listopadu 2006 byla prezidentkou Rebija Kadírová, která funkci zastávala až do listopadu 2017, kdy byl zvolen současný prezident Dolkun Isa, ujgurský aktivista žijící od roku 1994 mimo Čínu.[5] Od svého vzniku na ustavovacím sněmu zasedal kongres celkem šestkrát (2006, 2009, 2012, 2016, 2017 a 2021), naposledy v Praze.[6] Kongres je členem Organizace nezastoupených států a národů.[7]

Světový ujgurský kongres obvinil bývalého generálního tajemníka Komunistické strany Číny Mao Ce-tunga z kolonizace Sin-ťiangu a upuštění od přislíbeného sebeurčení Ujgurů.[8] Podle kongresu je jejich hlavním cílem podporovat právo Ujgurů na užití nenásilných a demokratických prostředků k určení politického směřování Východního Turkestánu.[4] Organizace vyjádřila zájem spolupracovat s vládami na vytvoření poklidné opozice vůči politice Číny v Sin-ťiangu[9] a vznesla obavy z toho, že čínské zacházení s Ujgury dělá z regionu časovanou bombu.[10] Světový ujgurský kongres dále uvádí, že čínská vláda používá zveličování hrozby z terorismu jako odůvodnění k útlaku místního obyvatelstva.[11]

Organizace provádí širokou škálu kampaní pro zvýšení povědomí o lidskoprávní situaci Ujgurů v Číně. Svou snahu cílí především na Kongres Spojených států amerických, členské státy Evropské unie a aparáty zabývajícími se lidskými právy v rámci EU a OSN. Spolupracuje s příslušnými výbory Evropské unie, neziskovými organizacemi, výborem OSN pro lidská práva, pro který zpracovává zprávy, podobně jako pro Radu pro lidská práva a účastní se fóra pro práva menšin OSN.[4]

15. března 2018 stovky Ujgurů demonstrovaly v 15 městech ve 14 zemích (např. Německo, Nizozemsko, Turecko, Japonsko nebo Kanada) s cílem upozornit na represe v regionu Sin-ťiang ze strany čínské vlády a přimět mezinárodní komunitu k zákroku.[12] 27. dubna 2018 spolu s Organizací nezastoupených států a národů Světový ujgurský kongres pořádal protestní pochod Bruselem, kterého se podle odhadů zúčastnilo okolo 2 000 lidí. Účastníci požadovali propuštění jednoho milionu Ujgurů zadržovaných v „převýchovných táborech“ a zastavení potlačování ujgurské kultury, náboženství a jazyka.[13]

Vláda Čínské lidové republiky obvinila organizaci z podněcování nepokojů v Sin-ťiangu. Světový ujgurský kongres tak figuruje na seznamu teroristických organizací.[18] Bývalou prezidentku Rebiju Kadírovou označila Čína za teroristku, která se spolčuje se separatisty a islámskými radikály při plánování teroristických útoků. Kadírová toto tvrzení odmítla se slovy „každý, kdo je nespokojený s tvrdou vládou Číny je ‚separatista‘“.[8] Během nepokojů v Urumči v červenci 2009 čínská vláda oznámila, že přerušila telefonickou komunikaci mezi skupinami uvnitř a vně země. Vláda též prohlásila, že Kadírová má blízký vztah s dalajlámou, kterého považuje za strůjce nepokojů v Tibetu v roce 2008 a tvrdila, že Kadírová chtěla, aby se něco podobného odehrálo i v Sin-ťiangu.[19]