Organizace nezastoupených států a národů

Znak UNPO

Jednotlivé členské entity organizace rozdílné snahy a cíle, jedno mají společné – nejsou zastoupeni na poli mezinárodních vztahů, nemají zástupce ve významných mezinárodních organizacích (např. OSN) nebo jejich nezávislost není mezinárodně uznána. Důsledkem toho je jejich možnost podílet se na řešení významných problému světa, hlavně ochrana lidských práv, velmi omezena.

Organizace funguje na základě pěti základních principů: Nenásilí, lidská práva, sebeurčení a demokracie, ochrana životního prostředí, tolerance.

Poznámka: I když se ve zkratce vyskytuje „UN“, organizace nemá žádnou spojitost s Organizací spojených národů.

Organizace vznikla 11. února 1991 a jejím hlavním sídlem je nizozemský Haag. Pro západní polokouli je centrem Washington, opačnou část světa zastupuje estonské Tartu.

Mezi 16 zakládajících členů patřily např.: Arménie, Krymští Tataři, Tatarstán, Estonsko, Gruzie, Kurdové, Tibet, Východní Turkestán, Východní Timor, Západní Papua ad.

Do roku 1998 jsou členy např.: Abcházie, Aceh, Baškirsko, Pygmejové ve Rwandě, Cabinda, Čečensko-Ičkerie, Gagauzsko, Ingušsko, Havajské ostrovy, Karenniové/Kajah (Barma), Kosovští Albánci, Mapučové (Chile), Monové (Barma), Nágaland (Indie), Republika Jižní Moluky, Zanzibar a další. Podporujícími členy zůstávají i státy, které získaly nezávislost, tj. Arménie, Východní Timor, Estonsko, Palau, Gruzie a Lotyšsko. V organizace se sdružuje 47 [1] současných a 6 dřívějších členů.

Mimo tuto organizaci stojí ohrožené domorodé (kmenové) obyvatelstvo, které si doposud zachovává svůj tradiční způsob života děděný po staletí pouze v odlehlých a těžko přístupných částech světa. Dodnes jsou tyto zbytky ohroženy vyhynutím. Celkem jde asi o 180 milionů osob, převážně o národností menšiny v Číně (70 miliónů), tradiční kmeny v Indii (50 milionů), sibiřské národy (30 milionů) a Latinskoamerické Indiány (26 milionů), v Evropě lze jmenovat asi 60 000 skandinávských Laponců.