Suzanne Renaud

Narodila se v rodině důstojníka Abela Renauda a jeho ženy Félicie, rozené Tartari.[2] Když jí bylo pět let, přestěhovala se její rodina z Lyonu do Grenoblu, kde v roce 1910 její otec zemřel. Měla o 9 let mladší sestru Marcelle. Absolvovala Stendhalovo lyceum. S matkou obě sestry procestovaly Švýcarsko, Normandii a Anglii. Za první světové války tam pracovala ve vojenské nemocnici jako ošetřovatelka raněných. Pracovala jako překladatelka do The Anglo-French Review a přednášela o moderní francouzské literatuře na filozofické fakultě grenobelské univerzity.[2]

V roce 1923 se v Grenoblu seznámila s českým básníkem Bohuslavem Reynkem, který ji vyhledal, aby ji požádal o povolení přeložit její první básnickou sbírku Ta vie est là. Reynek ji po smrti její matky požádal o ruku. Renaudová nejprve z důvodu smutku nad ztrátou matky odmítala, avšak 13. března 1926 se za něj v kostele svatého Josefa v Grenoblu provdala. Po svatbě se s ním odstěhovala na statek do Petrkova na Havlíčkobrodsku.[2] Susanne byla Petrkovem překvapena, pozornost místních poutala svým vystupováním (k rybníku nosila slunečník, oblékala se jako dáma do rukaviček atd.). Během dalších deseti let žili střídavě ve Francii a Československu, kde se nakonec v roce 1936 usadili.

V červnu 1928 se jim narodil syn Daniel Václav (1928–2014), který se stal fotografem, a v červenci 1929 syn Jiří Michael (1929–2014).[2]

Život v drsné krajině Vysočiny Susanne těžce snášela, stýskalo se jí po krajině kolem Grenoblu, nicméně na Vysočinu si postupně zvykla, a kraj si oblíbila, jak dokazují některé její pozdní básně (básně sbírky Dveře v přítmí, báseň Vánoce či báseň Chardons - Bodláky).

Překládala manželovu poezii do francouzštiny, on její do češtiny. Do francouzštiny překládala také díla českých básníků Vladimíra Holana a Františka Halase. V letech 1947–1959 udržovala korespondenci s francouzským spisovatelem Henri Pourratem, jehož dílo později překládal její syn Jiří Reynek.

• Ta vie est là (Zde tvůj život, Bohuslav Reynek, Petrkov 1926)
• Ailes de cendre (Křídla z popele, přeložil a ilustroval Bohuslav Reynek, Václav Vokolek, Pardubice 1932)
• Noël (Vánoce, přeložil a ilustroval Bohuslav Reynek, Václav Vokolek, Pardubice 1939)
• Victimae laudes (Václav Vokolek, Pardubice 1939; český překlad Bohuslava Reynka pod názvem Chvála oběti vyšel v roce 1948 v Brně u Jana V. Pojera)
• La porte grise (Dveře v přítmí, přeložil a ilustroval Bohuslav Reynek, Kroměříž 1947)
• Romarin ou Annette et Jean: Ballades et poésies populaires tchèques et moraves (Rozmarýna aneb Anička a Jan, české a moravské balady a poezie, do francouzštiny přeložila Suzanne Renaud, ilustrace Jana Švábová, Romarin, Grenoble 1992)
• Oeuvres (Dílo, sebrané spisy, Romarin, Grenoble 1995, ISBN 2-910544-01-X)