Daniel Reynek

Narodil se v Grenoblu v červnu 1928 jako prvorozený syn českého básníka a grafika Bohuslava Reynka a jeho ženy, francouzské básnířky Suzanne Renaudové.[1]

Reynkovi od roku 1926 žili střídavě ve Francii a na statku v Petrkově, za druhé světové války v roce 1944[2] jim usedlost zabavily protektorátní úřady; rodina pak žila ve Staré Říši u otcova vydavatele Floriána. Po roce 1948 hospodářství zabavili komunisté, dům obydleli cizí lidé. Členové rodiny Reynkovy pracovali ve stájích nově vzniklého zemědělského družstva a bydleli v části rodinného statku.[1] Daniel Reynek později pracoval jako řidič u Pozemních staveb.[3] Majetek se rodině vrátil po roce 1990 a oba bratři zde žili. Zemřel v září 2014, za tři týdny po něm zemřel jeho bratr Jiří.[1] Byl pohřben ve Svatém Kříži.[4]

Daniel Reynek má dceru Veroniku, která vydává knihy a provozuje knihkupectví[1], a syna Michaela.

Spolu se svým otcem tiskl jeho grafiky a společně experimentovali upravováním skleněných negativů.[1] Fotografii se začal věnovat ve 40. letech, kdy během druhé světové války na statku Reynkových pobývali jihlavští židé a jeden z nich, Filip Hermann, Danielu Reynkovi věnoval fotoaparát. Ve svých fotografiích se zaměřoval na krajinu, zvířata a jiné prosté motivy. Od poloviny 60. let vytvářel fotografické montáže, v nichž skládal barevné snímky přes sebe do dvojic, zachycoval hlavně krajinu na Vysočině, kde žil, do snímků přírody přidává detaily stromů, květin a ptáků.[5]

V roce 1991 se konala první výstava jeho fotografií v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, tu uspořádala Anna Fárová.[1] Později se konala řada dalších výstav po České republice i ve Francii. Své fotografie publikoval i knižně a formou kalendářů.[6]

• PALÁN, Aleš: Kdo chodí tmami, rozhovor s Jiřím a Danielem Reynkovými, Nakladatelství Petrkov, 2012, ISBN 978-80-87595-13-8

• BRÁZDOVÁ, Tereza: Kluci (dokument o bratřích Reynkových)