Suevit
Suevit je název metamorfované horniny, která byla přeměněna velkým tlakem a teplotou, které vznikají nejčastěji při nárazu meteoritu větších rozměrů. Vzniklý impaktní kráter pak vytvoří nataveninu, která po vychladnutí tvoří zmiňovanou horninu.
Název suevit pochází z latinského pojmenování Švábska Sueva. Hornině, využívané v oblasti Rieského kráteru (německy Nördlinger Ries) v Bavorsku při hranicích Bádenskem-Württemberskem jako stavební kámen, se také přezdívalo Schwabenstein (v doslovném překladu švábský kámen). Název suevit poprvé použil německý mineralog a geolog Adolf Sauer až v roce 1920.[1]
Výskyt
Kromě historického území Švábska v Bavorsku se suevit vyskytuje i jinde na Zemi. Tuto horninu lze nalézt i v dalších místech dopadu impaktů na zemský povrch, jako je například mexický poloostrov Yucatan, Popigajský kráter na Sibiři nebo Sudburský kráter (Sudbury Basin) v kanadské provincii Ontario.[1]
Historické stavby ze suevitu
- Křtitelnice, kostel sv. Trojice v Haunsheimu
- Detail sloupu ze schodiště radnice, Nördlingen
- Hrad Niederhaus u Hürnheimu, Bavorsko
- Věž Daniel, Nördlingen
- Zdi chrámu sv. Jiří v Nördlingenu
Odkazy
Reference
- Suevit [online]. Steine-und-minerale.de [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. (německy)
Literatura
- Johannes Baier: Geohistorische Bemerkungen zur Suevit-Forschung (Ries-Impakt). - Geohistorische Blätter 31(1/2), 1-21, 2020.
- Johannes Baier: 100 Jahre Suevit (Ries Impaktkrater, Deutschland). - Aufschluss, 70(3), 136-143, 2019.
- Johannes Baier: Die Bedeutung von Wasser während der Suevit-Bildung (Ries-Impakt, Deutschland). - Jber. Mitt. oberrhein. geol. Ver., N. F. 94, 55-69, 2012.
- Johannes Baier: Zur Herkunft und Bedeutung der Ries-Auswurfprodukte für den Impakt-Mechanismus. - Jber. Mitt. oberrhein. geol. Ver., N. F. 91, 9-29, 2009.
- Johannes Baier: Die Auswurfprodukte des Ries-Impakts, Deutschland, in Documenta Naturae, Vol. 162, München, 2007. ISBN 978-3-86544-162-1 ISSN 0723-8428
- Johannes Baier: Zur Herkunft der Suevit-Grundmasse des Ries-Impakt Kraters. In: Documenta Naturae. Vol. 172, München 2008. ISBN 978-3-86544-172-0 ISSN 0723-8428