Rieský kráter

Rieský kráter nebo jednoduše Ries [rís] (německy Nördlinger Ries podle města Nördlingenu) je impaktní kráter v Bavorsku při hranicích s Bádenskem-Württemberskem, asi 100 kilometrů severozápadně od Mnichova. Má průměr asi 24 kilometrů, je hluboký až 200 metrů a vznikl zhruba před 14,5 milióny let dopadem asteroidu. Dříve byl považován za útvar sopečného původu; teorie vzniku v důsledku dopadu asteroidu byla definitivně potrvrzena roku 1961.

Rieský kráter
Letecký snímek Rieského kráteru, vlevo nahoře je město Nördlingen

Geomorfologický tvarimpaktní kráter
Délka24 km
Šířka24 km

StátNěmecko Německo

Rozloha kráteru Ries mezi Franskou a Švábskou Albou
Souřadnice48°53′ s. š., 10°34′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kráter má ve městě Nördlingen muzeum (Rieskratermuseum).

V kráteru se připravovali na cestu účastníci letu Apollo 14.

Rieský meteorit

model dopadu asteroidu

Rieský asteroid měřil v průměru pravděpodobně asi 1 kilometr. 36 kilometrů jihozápadním směrem leží daleko menší Steinheimský kráter jejž vytvořil úlomek asteroidu o průměru asi 100 metrů. Je možné, že oba vnikly do atmosféry Země společně, že těleso, jež dopadlo u Steinheimu bylo satelitem většího tělesa (asteroidu), jenž dopadl v Riesu.

Vznik kráteru

Rieský asteroid po dopadu pronikl povrchovými vrstvami slínu a vápence a vnikl do krystalických vrstev v hloubce přes 600 metrů. Jeho nárazem došlo k roztavení hornin; ty byly následně vymrštěny vzhůru a ve vzduchu zchladly v podobě tektitů, kousků zeleného skla kapkovitých tvarů. Ty jsou dodnes nalézány jako vltavíny; jejich naleziště v jižních Čechách leží asi 250 kilometrů východním směrem. Po svém vzniku se Ries zaplnil vodou a stal se jezerem, to se však v průběhu dalších dvou miliónů let zaneslo usazeninami a zaniklo. Dnes je kotlina odvodňována řekou Wörnitz (s přítokem Eger) do Dunaje.

Celý kráter má typicky okrouhlý tvar podobný šestiúhelníku se zaoblenými vrcholy. Nejzřetelněji je okraj kráteru zachován na jihu až jihozápadě, kde se zalesněný oblouk zvedá až 200 metrů nad dno kotliny. Středem Rieského kráteru prochází Švábská tektonická linie, jež je v jeho západní části velmi dobře patrná. Na vyschlých usazeninách dřívějšího jezera leží řada sídel, největší je ve středověku založené město Nördlingen. Kráter patří k nejlépe prostudovaným tohoto druhu v Evropě.

Fotogalerie

Reference

    Literatura

    • Johannes Baier: Die Bedeutung von Wasser während der Suevit-Bildung (Ries-Impakt, Deutschland), in: Jahresberichte und Mitteilungen des oberrheinischen geologischen Vereins, Neue Folge, 94, Stuttgart, 2012.
    • Johannes Baier: Zur Herkunft und Bedeutung der Ries-Auswurfprodukte für den Impakt-Mechanismus. – Jber. Mitt. oberrhein. geol. Ver., N. F. 91, 9-29, 2009.
    • Johannes Baier: Die Auswurfprodukte des Ries-Impakts, Deutschland, in Documenta Naturae, Vol. 162, München, 2007. ISBN 978-3-86544-162-1
    • Johannes Baier: Zur Herkunft der Suevit-Grundmasse des Ries-Impakt Kraters, in Documenta Naturae, Vol. 172, München, 2008. ISBN 978-3-86544-172-0
    • Volker J. Sach & Johannes Baier: Neue Untersuchungen an Strahlenkalken und Shatter-Cones in Sediment- und Kristallingesteinen (Ries-Impakt und Steinheim-Impakt, Deutschland). Pfeil-Verlag, München 2017. ISBN 978-3-89937-229-8.

    Související články

    Externí odkazy

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.