Suchdol (zámek)

Suchdol je zámek ve stejnojmenné vesnici u Prosenické Lhoty v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Jeho předchůdcem byla středověká tvrz, která byla během sedmnáctého až osmnáctého století přestavěna na barokní zámek. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.[1]

Suchdol
Východní průčelí
Základní informace
Slohbarokní
Přestavba17.–18. století
Další majiteléVratislavové z Mitrovic
Čabeličtí ze Soutic
Poloha
AdresaSuchdol, Prosenická Lhota, Česko Česko
Souřadnice49°42′1,56″ s. š., 14°29′49,59″ v. d.
Suchdol
Další informace
Rejstříkové číslo památky41210/2-2952 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o suchdolské tvrzi pochází z roku 1543, ale panské sídlo ve vsi stálo už ve čtrnáctém století. Sídlil zde vladycký rod příbuzný s Břekovci z Ostromeče.[2] Patřili k nim Dobeš připomínaný v letech 1369 a 1375 a Ondřej zmiňovaný roku 1373, který však pravděpodobně měl svůj vlastní dvůr neznámo kde. Přídomek ze Suchdola používali také Dobešovi strýcové Bohuslav a Volkéř. Některý z uvedených vladyků měl dva syny: Buška a Olbrama ze Suchdola, kteří se v letech 1390 a 1401 dělili o podací právo ke hlasivskému kostelu a v letech 1400 a 1404 k hodětickému kostelu. Ve stejné době ve vsi existoval další samostatný drobný statek s panským dvorcem.[3]

Později v patnáctém století Suchdol patřil rodu Břekovců, kteří jej v roce 1473 drželi jakou součást panství hradu Kozí hřbet. Břekovci někdy poté hrad prodali, ale Suchdol jim zůstal a po roce 1518 tvořil součást červenohrádeckého panství, ke kterému jej připojili bratři Jan a Petr Břekovcové. Jan v roce 1560 Suchdol prodal k nalžovickému panství. To vlastnili jeho synové Bohuslav a Zikmund, kteří se před rokem 1578 o majetek rozdělili. Suchdol připadl Zikmundovi, ale po jeho smrti jej zdědil Bohuslav a opět vesnici připojil k Nalžovicím.[3]

Roku 1637 prodal Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic Suchdol s tvrzí a dvěma dalšími vesnicemi Kateřině Čabelické ze Soutic. Kateřina však žila a zemřela v Trkově a rodinný majetek v roce 1661 připadl jejímu synovi Václavu Karlovi Čabelickému ze Soutic.[3] Václav o čtyři roky později Suchdol prodal hraběti Karlovi z Millesima a ten jej připojil ke Kosově Hoře. V roce 1675 suchdolský statek koupila Anna Walderodová, rozené z Lilienthalu.[2] Po ní Suchdol patřil Barboře Doudlebské, rozené Vřesovcové, a po její smrti v roce 1699 dceři Zuzaně Oberburgerové. Za ní zadlužený statek připadl věřitelům.[3] Pozdější majitelé se často střídali a není jasné, který z nich nechal v sedmnáctém až osmnáctém století přestavět tvrz na zámek. Ve druhé polovině dvacátého století zámecký areál sloužil státnímu statku.[2]

Stavební podoba

Podle popisu z roku 1675 byla tehdejší tvrz malá. V přízemí se nacházela kuchyně, ratejna a komora a v patře pouze dva pokoje s komorou.[2]

Zámecký areál se nachází na východním okraji vesnice. Budova zámku je součástí hospodářského dvora. Severní stranu dvora tvoří chlév a stavení, v jehož přízemí bývala konírna a v patře sýpka. Na západní straně stojí čeledník a proti němu stodola. Jednotlivé budovy propojuje ohradní zeď. Hlavní zámecká budova stojí na jižní straně dvora.[4] Má obdélníkový půdorys, jedno patro a mansardovou střechu. Na nádvorní straně bývaly v přízemí arkády, ale byly zazděny v devatenáctém století. Přízemní prostory jsou zaklenuté do pasů.[2] Na jižní straně dvora býval park.[4]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-07]. Identifikátor záznamu 153316 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Suchdol – zámek, s. 325.
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XV. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Praha: Šolc a Šimáček, 1927. 348 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze při Osečanech, s. 252.
  4. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-02-07]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.