Stroncianit

Ložiskové akumulace stroncianitu jsou vázány na lagunární vápence a jílovce. Občas vzniká i na některých hydrotermálních žilách nebo v dutinách vulkanitů, kde může vzácně tvořit i poměrně dobře omezené krystaly.

Krystaly obvykle krátce až dlouze prizmatické, protažené podél [001], jehlicovité, pseudohexagonální, až 8 cm dlouhé. Nejčastěji je kusový, popřípadě tvoří stébelnaté, vláknité a zemité agregáty. Dvojčatění: podél {110}, kontaktní nebo méně často penetrační dvojčata, dvojčatění může být i vícenásobné.

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5, křehký, hustota 3,76 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {110}, špatná podél {021}, lom nerovný až pololasturnatý.
• Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílý, šedý, nažloutlý, nazelenalý, někdy též hnědý nebo načervenalý. Lesk skelný, matný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
• Chemické vlastnosti: Složení: Sr 59,35 %, C 8,14 %, O 32,51 %. V kyselinách šumí a lehce se rozpouští. Před dmuchavkou bobtná do tvaru květáku, plamen barví karmínově červeně.

• aragonit, natrolit

• baryt, kalcit, celestin, harmotom, síra

Stroncianit bývá někdy využíván jako surovina na výrobu stroncia a jeho sloučenin, které jsou využívány v pyrotechnice, optice a cukrovarnictví.

Řídce se vyskytující minerál.

• Česko – Kunětická hora u Pardubic, Kladno. Až 1 cm velké ježkovité a sluníčkovité paprsčité agregáty bílé barvy a jejich skupiny tvoří stroncianit na puklinách vápenců v okolí Třince a Českého Těšína.
• Slovensko – Dúbrava
• Německo – Clausthal, Grund Münster
• Velká Británie – Strontian ve Skotsku
• USA – Strontium Hills v Kalifornii
• a další.