Stroček kadeřavý

Stroček kadeřavý (Pseudocraterellus undulatus (Pers.) Rauschert 1987), někdy též liška kadeřavá[2][3], je jedlá stopkovýtrusná houba z čeledi liškovitých.

Stroček kadeřavý
Stroček kadeřavý (Pseudocraterellus undulatus)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádliškotvaré (Cantharellales)
Čeleďliškovité (Cantharellaceae)
Rodstroček (Pseudocraterellus)
Binomické jméno
Pseudocraterellus undulatus
(Pers.) Rauschert 1987
Synonyma
  • Merulius undulatus Pers. 1801
  • Cantharellus undulatus (Pers.) Fr. 1821
  • Craterellus undulatus (Pers.) Redeuilh 2004
  • Cantharellus sinuosus Fr. 1821
  • Craterellus sinuosus (Fr.) Fr. 1838
  • Pseudocraterellus sinuosus (Fr.) Corner 1958[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Makroskopický
Stroček kadeřavý (Pseudocraterellus undulatus)
Stroček kadeřavý

Plodnice má trychtýřovitý tvar, nahoře je ploše rozevřená; celá je tenkomasá a dutá. Vysoká bývá asi 2–8 cm. Plodnice se obvykle vyskytují ve skupinách a trsech, někdy více plodnic srůstá dohromady, nebo se plodnice ve třeni větví na více trychtýřovitých částí.

V horní části je plodnice rozšířena v kloboukovitou část, která je rozvinutá až do ploše talířovitého, na okrajích i podvinutého tvaru. Je nepravidelně okrouhlá, široká až 6 cm, na okrajích značně zvlněná až silně zprohýbaná a zkadeřená, někdy rozdělená v několik lalokovitých cípů. Ve středu se klobouk hluboce nálevkovitě propadá. Barva je svrchu rezavě až kaštanově knědá, na okraji klobouku však často bývá světlá linka. Spodní strana kloboukovité části je světle šedá, tvoří jí vrásčitý hymenofor, který přechází až do horní poloviny třeně.

Třeň je úzký, dutý, někdy zploštělý a prohnutý, v horní části plynule přechází v široce nálevkovitý klobouk. Je zbarven žlutohnědě či hnědě, v horní části na něj ze spodní strany klobouku sbíhá šedý vrásčitý hymenofor.

dužnina je dosti tenká, poněkud chrupavčité konsistence a našedlé barvy. Nemá výraznou chuť ani vůni.[4]

Mikroskopický

Výtrusy jsou elipsoidní, velké 8–10 x 5–7 μm.[5]

Výskyt

Stroček kadeřavý roste nepříliš hojně v listnatých a smíšených lesích, tvoří mykorrhizu s duby, buky a jinými listantými stromy.[6] Vyskytuje se v létě a na podzim.

Rozšíření

Tento druh je rozšířen v Evropě (včetně České republiky), Severní Americe a severní Asii.[7]

Použití

Jedná se o jedlou houbu.

Podobné druhy
  • Stroček trubkovitý (Craterellus cornucopioides) je hojnější druh, vyskytující se v bučinách, někdy pospolu se stročkem kadeřavým, lišící se zcela nálevkovitým, trubkovitým tvarem, bez výraznějšího rozdělení na klobouk a třeň, jen horní okraj plodnice tvoří ohrnutý lem. Je šedé až šedočerné barvy, vnitřní povrch je hnědočerný. Je to vynikající jedlý druh, často sbíraný a v některých státech hojně prodávaný na trzích.
  • Liška šedá (Cantharellus cinereus) je tvarově značně podobná vzácná jedlá houba, která je zbarvena spíše šedočerně a hymenofor na spodní straně klobouku má podobu žilnatých sbíhavých lišt.
  • Liška žlutavá (Cantharellus aurora) má obdobný tvar a hymenofor též pouze vrásčitý, odlišuje se ale jasně žlutým zbarvením třeně a hymenoforu. Jde o vzácný jedlý druh horských jehličnatých lesů.
  • Liška nálevkovitá (Cantharellus tubaeformis) je tvarově opět dost podobná, její klobouk ale nebývá tolik zprohýbaný, hymenofor je výrazně tvořen výraznými lištami a třeň je zbarven do žluta. Je to velmi hojný jedlý druh jehličnatých i listnatých lesů.

Odkazy

Taxon Pseudocraterellus undulatus ve Wikidruzích

Reference
  1. Species Fungorum.org
  2. Liška kadeřavá na Nasehouby.cz. nasehouby.cz [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-03.
  3. http://www.myko.cz/clanek419/
  4. PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9.
  5. Archivovaná kopie. www.rogersmushrooms.com [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-06.
  6. BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2.
  7. Archivovaná kopie. www.gwannon.com [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-01.

Literatura
  • BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2.
  • PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9.
  • HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.
  • ERHARTOVI, Josef a Marie. Houbařský atlas. Vimperk: Tina, 1994. ISBN 80-85618-31-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.