Liška nálevkovitá

Liška nálevkovitá (Craterellus tubaeformis (Fr.) Quél. 1888) je jedlá stopkovýtrusná houba z čeledi liškovitých (Cantharellaceae).

Liška nálevkovitá
Liška nálevkovitá
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádliškotvaré (Cantharellales)
Čeleďliškovité (Cantharellaceae)
Rodliška (Craterellus)
Binomické jméno
Craterellus tubaeformis
(Fr.) Quél. 1888
Synonyma
  • Cantharellus tubaeformis Fr. 1821
  • Cantharellus infundibuliformis Fr. 1838
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Makroskopický
Liška nálevkovitá (Craterellus tubaeformis), mladé plodnice
Liška nálevkovitá, detail hymenoforu

Plodnice je tenkomasá, vysoká asi 3–10 cm, rozdělená na klobouk a třeň

Klobouk je zhruba okrouhlého tvaru; v průměru je široký 1–6 cm. Okraje klobouku jsou v mládí podvinuté, později většinou dolů ohrnuté, často poněkud zprohýbané. Směrem do středu se klobouk výrazně nálevkovitě prohlubuje, přičemž tato úzká prohlubeň zasahuje až do úrovně třeně. Klobouk je svrchu okrově hnědý až tmavohnědý, na okrajích často světlejší, žlutavý. Spodní strana klobouku je pokryta hymenoforem tvořeným zřetelnými tlustými, místy větvenými lištami výrazně na třeň sbíhajícími.

Třeň je až 6 cm dlouhý, poměrně tenký (0,5–1 cm), dutý, často bočně zploštělý, zbarvený žlutavě, žlutooranžově až okrově.

Dužnina je v celé plodnici dosti tenká, nažloutlá, chuti i vůně nevýrazné.

Mikroskopický

Výtrusy jsou 9–10 × 7–8 μm velké, bezbarvé, tvaru široce elipsoidního. Výtrusný prach má bílou barvu. [1]

Výskyt
Sběr lišek nálevkovitých

Liška nálevkovitá roste v létě a především na podzim, často v trsech a velkých skupinách, a to místy velice hojně. Vyskytuje se v jehličnatých i listnatých lesích, zejména však ve vlhkých smrčinách na kyselých půdách.[1] Jde o mykorrhizní druh houby.[2]


Použití

Liška nálevkovitá je jedlá, ceněná zejména pro svůj často bohatý výskyt.[3] V některých státech, např. v Rakousku, bývá prodávána na trzích.[4]

Podobné druhy

Lišku nálevkovitou částečně připomíná několik blízce příbuzných druhů:

  • Liška žlutavá (Craterellus lutescens) se lišce nálevkovité velice podobá. Odlišuje se ale především jasněji žlutooranžovým hymenoforem, který není zřetelně lištnatý, nýbrž pouze vrásčitý či jemně žilkovaný. Její vůně je ovocná.[1] Jedná se o vzácný jedlý druh horských jehličnatých lesů.
  • Liška šedá (Cantharellus cinereus) je tvarově značně podobná vzácná jedlá houba listnatých lesů, která je ale zbarvena popelavě šedě až šedočerně.
  • Liška obecná (Cantharellus cibarius) má podstatně masitější a nikoli hluboce nálevkovitou plodnici, která je celá žlutě zbarvena.
  • Stroček kadeřavý (Pseudocraterellus undulatus) se liší silně zprohýbaným kloboukem, šedohnědým třeněm a hymenoforem, který je u stročku kadeřavého pouze vrásčitý, nikoli lištnatý. Jedná se o jedlou, nehojnou houbu.
  • Stroček trubkovitý (Craterellus cornucopioides) není na rozdíl od lišky nálevkovité rozdělen na klobouk a třeň, jeho zcela dutá plodnice má trychtýřovitý či kornoutovitý tvar s ohrnutým horním okrajem. Celá plodnice je šedočerně zbarvena. Též zřetelný lištnatný hymenofor chybí. Je to chutný jedlý, široce ke sběru vyhledávaný druh, rostoucí hojně v bučinách.

Odkazy

Reference
  1. PILÁT, Albert. Naše houby II. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1959.
  2. BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2.
  3. PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9.
  4. http://mushroaming.com/Mushroom_Markets

Externí odkazy

Taxon Craterellus tubaeformis ve Wikidruzích

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.