Strkov (Planá nad Lužnicí)

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1375.[3] Jiné zdroje uvádějí, že již v letech 1370 je zmiňován Lev ze Strkova,. Ten byl zmíněn ještě v roce 1391. V roce 1383 je uváděn Vilém ze Strkova. Pečeť Beneše ze Strkova byla připojena v roce 1415 ke stížnému listu proti upálení Mistra Jana Husa. Dalším vlastníkem Strkova byl Oldřich II. z Rožmberka. Ten jej prodal městu Tábor, které si v roce 1542 nechalo zapsat (vložit) Strkov (tvrz, dvůr a ves) do zemských desek. V letech 1548 až 1594 patřill Strkov opět Rožmberkům a v letech 1594 až 1656 opět městu Tábor. V roce 1656 byl Strkov koupen Kryštofem Karlem Přehořovským z Kvasejovic, který jej připojil k panství Želeč.[4] V roce 1903 si ve Strkově nechal postavit zámek, jako své letní sídlo, Otto Nepomuk z Harrachu.

• Zámek Strkov, č.p. 1, na jihovýchodním okraji Strkova[5]
• Tři lípy a dub v zámeckém parku byly roku 1998[6] vyhlášeny památnými stromy jako Strkovské lípy a dub[7]
• Stavení č. p. 70 s hodinami ve štítě ve stylu selského baroka a korouhvičkou ve tvaru ryby

• V létě 1913 pobýval na strkovském zámku Oskar Nedbal, který zde pracoval na dokončení své operety Vinobraní.[8]
• Některé zdroje uvádějí, že zámek Strkov mohl být inspirací pro popis zámku v románu Zámek od Franze Kafky,[8][9]
• Ve strkovské restauraci bývali hosty herci Josef Kemr a Rudolf Hrušínský.[10]
• Komín bývalé továrny je obýván čápy.

• 
  Strkovská ulice
• 
  Ulice Nad Hejtmanem
• 
  Zámecký park

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Strkov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Strkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Aplikace adresy na MVCR
• Strkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)