Strekov

Obec leží v Podunajské nížině na západním úpatí Pohronské pahorkatiny ve sníženině potoka Paríž. Pahorkatina ve východní části území s akátovými a dubovými lesíky na strmějších svazích je tvořena neogénními mořskými uloženinami. Terasovitá západní část území je pokryta písčitou spraší a navátými písky. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 125 až 230 m, střed obce je ve výšce 132 m n. m.[2]

Na území obce se nachází národní přírodní rezervace Alúvium Paríža.

Rozloha obce je 4105,46 ha[3] z toho je:

• 3103,99 ha orná půda,
• 186,21 ha vinic,
• 2837,93 ha lesy,
• 58,48 ha zahrady a ovocné sady
• 85,55 ha travnaté pozemky
• 119,62 ha vodní plocha
• 231,05 ha zastavěná plocha
• 36,76 ostatní plocha

Obec sousedí na severu s obcí Rúbaň, na severovýchodě s obcí Svodín, na jihu s obcemi Nová Vieska a Bátorové Kosihy na západě s obcí Pribeta.[4]

První písemná zmínka o obci pochází roku 1156, kde je uváděná jako Kurt, kdy patřila ostřihomské kapitule, a později nesla název Kurth, od roku 1927 Kerť a od roku 1948 nese název Strekov.

Obec byla v roce 1609 zničena Turky a v roce 1683 vojskem Jana Sobieského, když se vracel z bitvy u Kahlenbergu. V roce 1715 byla v obci vinice a 16 domácností a v roce 1787 zde žilo 476 obyvatel v 70 domech. V roce 1828 žilo 605 obyvatel v 80 domech. V obci byla v roce 1850 postavena železniční stanice na trati z Bratislavy do Budapešti.

V období 1938–1945 byla obec připojena k Maďarsku.[5] V roce 1947 na základě Benešových dekretů proběhlo přesídlení maďarských obyvatel do Maďarska.

Hlavní obživou místních obyvatel bylo zemědělství, tkalcovstvím a výrobou bot.

• Římskokatolický barokní kostel Všech svatých z roku 1755 přestavěný v roce 1929.[6]
• Lidový dům s hospodářskou částí z 20. let 20. století.[7]