Rúbaň

Obec leží v Pohronské pahorkatině, v jižní části Podunajské nížiny, protéká jí potok Paríž, který je přítokem Hronu. Nejbližšími sídly jsou město Dubník na severu, obec Svodín na východě, Strekov na jihu a Pribeta na západě.

Obec se poprvé připomíná k roku 1268, kdy již měla románský kostel, do 14. století patřila k panství kláštera benediktinů, roku 1397 byla zřízena fara, filiální k farnosti v Dubníku. Začátkem 16. století patronát nad kostelem získali premonstráti, panství se dělilo mezi rodiny Balogh, Csúzy und Palásthy, rodina Újfaluši (Újfalussy) se přiklonila ke kalvínské církvi. Obec těžce poškodili osmanští Turci. Kalvínská farnost byla zrušena z podnětu zeměpána Imricha Akácse a od konce 17. století byla ves opět výhradně římskokatolická. Na panství se od roku 1887 vystřídali různí vlastníci.

• Kostel sv. Imricha – jednolní novorománská stavba s pětibokým presbytářem a věží v průčelí byla postavena roku 1908 na základech středověké stavby, zničené požárem z roku 1890. Z e staršího zařízení zůstal jen barokní oltářní obraz modlícího se sv. Imricha z 18. století.Polychromovaná barokní sousoší Piety bylo přeneseno ze Šaštína. Boční oltář Srdce Ježíšova je z roku 1913. Malba Poslední večeře Páně na vítězném oblouku je z roku 1967. Varhany postavila vídeňsko-severomoravská firma Rieger v 80. letech 19. století.

• Zámek – klasicistní stavbu ze 2. poloviny 18. století dala postavit rodina Horváthyů z Disznósu, přiléhá k ní někdejší hospodářské stavení. Roku 1830 zámek přestavěli Jankovičové. Okolo roku 1910 jej koupil budapešťský bankéř JUDr. Filip Weisz. S jeho vnučkou se oženil hrabě Aladár Zichy ze Surdu, který panství vlastnil až do roku 1945. Dále jej využila UNRRA jako sklad. Od roku 1960 zde sídlil charitní domov. Z původního zařízení se dochoval jeden krb z černého mramoru s bohatou reliéfní výzdobou.[1]

• Dömsöd, Maďarsko

• 
  Kostel sv. Imricha
• 
• 
• 
• 
  Zámek
• 
  Obecní úřad
• 
  Starý hřbitov
• 
  Potok Paríž
• 
  Vodní nádrž