Stanislav II. August Poniatowski

Stanisław August Poniatowski, jako král Stanislav II. (17. ledna 1732 Wołczyn, dnes Bělorusko – 12. února 1798 Petrohrad, Rusko), byl polský král v letech 1764–1795.

Stanislav II. August Poniatowski
Rodné jménoStanisław Antoni Poniatowski
Narození17. ledna 1732
Wołczyn
Úmrtí12. února 1798 (ve věku 66 let)
Petrohrad
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníKostel svaté Kateřiny (1798–1938)
Kostel Nejsvětější Trojice (1938–1988)
Bazilika svatého Jana Křtitele (od 1995)
Povolánídiplomat a voják
OceněníŘád bílé orlice (1756)
Řád sv. Ondřeje (1764)
Řád černé orlice (1764)
Royal Fellow of the Royal Society (1766)
rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského (1797)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníkatolicismus
Partner(ka)Magdalena Agnieszka Sapiehová
Elżbieta Szydłowská
Kateřina II. Veliká
DětiMichal Grabowski
Izabela Grabowská
Stanisław Grabowski
Anna Petrovna Ruská
Konstancja Żwanowá
Michał Cichocki
Kazimierz Grabowski
Stanislaw Grabowski
RodičeStanislav Poniatowski a Konstancie Czartoryská
RodPoniatowští
PříbuzníKazimír Poniatowski, František Poniatowski, Ondřej Poniatowský, Michal Jiří Poniatovský, Izabella Poniatowská, Ludovika Marie Poniatowská a Alexandr Poniatowski (sourozenci)
Josef Antonín Poniatowský (synovec)
Funkcepolský král (1764–1795)
velký litevský stolník
poslanec Sejmu Polsko-litevské unie
přemyšlský starosta
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se do zámožné rodiny. Byl synem hraběte Stanislava Poniatowského a Konstancie Czartoryské.[1] Do roku 1764 působil jako diplomat. V roce 1764 se souhlasem ruské imperátorky Kateřiny II. Veliké byl pomocí polského sněmu zvolen králem Polska.[2][3][4] Jeho předchůdcem byl velkokníže litevský a saský kurfiřt August III. Polský. Rozhodující krizí Stanisławovy vlády byla barská konfederace, která vedla k prvnímu rozdělení Polska[5], ke kterému došlo v roce 1772.

Za svůj život měl celkem 3 děti (2 syny a 1 dceru).

Zemřel 12. února v roce 1798. Příčinou smrti byla mrtvice. Jeho tělo bylo pohřbeno v kostele v Petrohradě. Od roku 1990 se jeho ostatky nachází v katedrále ve Varšavě.

Jedná se o jednu z nejkontroverznějších postav polské historie.[1]

Život

Mládí

Narodil se 17. ledna roku 1732 ve Wołczynu. Byl čtvrtým synem princezny Czartoryské a hraběte Stanisława Poniatowského.[1] Mezi jeho bratry patřili Kazimierz Poniatowski a Franciszek Poniatowski, který trpěl epilepsií a Aleksander Poniatowski, dále pak Andrzej Poniatowski a Michał Jerzy Poniatowski. Mezi jeho synovce patřil princ Józef Antoiny Poniatowski, který byl polským generálem a maršálem Francie.[6][7] Prvních několik let svého dětství strávil Stanisław v polském městě Gdaňsk. Později se jeho rodiče přestěhovali do Varšavy. Zpočátku ho vzdělávala jeho matka, až pár let poté soukromí učitelé. V roce 1748 se vydal na svou první zahraniční cestu.

Stanisław ve věku 14 let

Rodina

Stanisław se nikdy neoženil. V mládí se však zamiloval do své sestřenice Elżbiety Czartoryské, ale její otec August Aleksander Czartoryski s tím nesouhlasil, neboť si nemyslel, že je dostatečně zámožný.

Po svém nástupu na trůn se chtěl oženit s Kateřinou II. Velikou, avšak Kateřina prostřednictvím svého vyslance Rzewuskiho dala najevo, že si Stanisława nevezme.

Pár historiků věří, že o pár let později uzavřel tajný sňatek s Elżbietou Szydłowskou. Podle polské šlechtičny Wirydianny Fiszerowy se tato informace patrně rozšířila až po Stanisławově smrti.[8]

Za svůj život měl Stanisław několik milenek, včetně Elżbiety Branické, která u něj pracovala jako poradce v oblasti politiky.

Potomci

Z morganatického vztahu s dlouholetou milenkou Elżbietou Grabowskou vzešli dva synové a dcera

Podle všeho byl i skutečným otcem dcery carevny Kateřiny II., Anny Petrovny (1757–1759); uvažuje se dokonce i o jeho otcovství prvorozeného syna Kateřiny II., pozdějšího cara Pavla I. (1754–1801). S Magdalenou Agnieszkou Lubomirskou měl dceru Konstancii a syna Michala Cichockého.

Vláda

Na polský trůn se Stanisław August dostal z vůle carevny Kateřiny II., jejímž oblíbencem (a snad i milencem) byl. Kateřina velmi dobře znala jeho mírnou povahu a viděla v něm povolný nástroj, s jehož pomocí bude možné posilovat ruský vliv v upadajícím polském státě. Stanisław se sice jako král snažil hájit zájmy země, ale k prosazení nutných reforem neměl ani autoritu, ani mocenskou základnu. Za jeho vlády proběhla všechna tři dělení Polska – po posledním z nich přestal stát úplně existovat. Stanisław August musel abdikovat (1795) a dožil v ruském exilu.

Úmrtí

Stanisław zemřel 12. února roku 1798 v důsledku mrtvice.[9] Byl pohřben 3. března v kostele sv. Kateřiny v Petrohradě. Roku 1938 plánoval Sovětský svaz tento kostel zbourat, a proto byly jeho ostatky přeneseny do kostela ve Wołczynu, kde se Stanisław narodil.[9] V roce 1990 bylo kvůli špatnému stavu budovy kostela jeho tělo ještě jednou exhumováno a následně převezeno do Polska do katedrály sv. Jana Křtitele ve Varšavě.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stanisław August Poniatowski, na anglické Wikipedii.

  1. GRIBBLE, Francis. The comedy of Catherine the Great. London: [s.n.], 1912. Dostupné online. S. 48. (anglicky)
  2. EVERSLEY. [s.l.]: [s.n.], 1915. 39 s.
  3. LORD EVERSLEY. The Partitions of Poland. Londýn: [s.n.], 1915. Dostupné online.
  4. SZYNDLER, Bartłomiej. Racławice 1794. [s.l.]: Bellona 218 s. Dostupné online. (polsky)
  5. Barská konfederace. leporelo.info [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online.
  6. CALLIÈRES, F. de. Sztuka dyplomacji.... [s.l.]: [s.n.]
  7. DERNAŁOWICZ, M. Portret Familii. [s.l.]: [s.n.]
  8. FISZEROWA, Wirydianna. Dzieje moje własne. Varšava: [s.n.], 1998.
  9. MICHALSKI, Jerzy. Stanisław August Poniatowski, Polski Słownik Biograficzny,. [s.l.]: [s.n.], 2011. 638 s.

Externí odkazy
Předchůdce:
August III.		 Polský král
Stanislav II.
1764 – 1795		 Nástupce:
Alexandr II.
(od 1815)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.