Stanislav Dnistrjanskyj
Stanislav Severynovič Dnistrjanskyj, cyrilicí Станіслав Дністрянський, též Stanislaus Dnistriańskyj (13. listopadu 1870[1][2] Ternopil[3] – 5. května 1935 Užhorod[3]), byl rakouský právník a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
prof. JUDr. Stanislav Dnistrjanskyj | |
---|---|
Stanislav Dnistrjanskyj, foto z Wiener Bilder | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1907 – 1918 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ukrajinská nár. dem. str. (Rusínský klub) |
Narození | 13. listopadu 1870 Ternopil Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. května 1935 (ve věku 64 let) Užhorod Československo |
Národnost | Ukrajinci |
Rodiče | Severyn Dnistrjanskyj |
Alma mater | Vídeňská univerzita Lipská univerzita Berlínská univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Pocházel z rodiny školního inspektora. Absolvoval obecnou školu a gymnázium v Tarnopolu a pak studoval práva na Vídeňské univerzitě, kde roku 1893 získal titul doktora práv, Lipské univerzitě a Berlínské univerzitě. Roku 1898 se habilitoval na univerzitě ve Lvově v oboru civilního práva a o tři roky později byl jmenován mimořádným profesorem.[1][4] Také zde sloužil u 30. pěšího regimentu, byl poručíkem v záloze.[2]
Působil též coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 61. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.[5] Patřil k Ukrajinské národně demokratické straně.[6] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého Rusínského klubu, po volbách roku 1911 jako člen klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení.[5] Byl také autorem návrhu ústavy Západoukrajinské lidové republiky, která krátce existovala po zániku Rakouska-Uherska.[6]
Po první světové válce ve Vídni spoluzakládal Svobodnou ukrajinskou univerzitu určenou pro vzdělávání ukrajinské emigrace, která byla vzápětí pro klidnější situaci a díky podpoře prvního československého prezidenta T. G. Masaryka přesídlena do Prahy. Dnistrjanskyj na ní až do své smrti působil jako profesor civilního práva a všeobecné nauky práva, zároveň byl postupně děkanem její právnické fakulty i rektorem. Kromě toho krátce přednášel i na Německé univerzitě a Svobodné škole politických nauk. Byl také předsedou Ukrajinského právnického spolku v ČSR a členem Všeukrajinské akademie věd. Napsal řadu právnických pojednání jak v ukrajinštině, němčině a polštině, tak později v češtině. V jeho teoretickém přístupu k právu převažovala sociologická metoda a byl mj. zastáncem státní regulace trhu.[4] Podílel se též na vypracování ukrajinské právnické terminologie.[6]
Reference
- KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 81. (německy)
- Die österreichische Abgeordnetenhaus: ein biographisch-statistisches Handbuch, 1907-1913, XI. Legislaturperiode (XVIII. session). [s.l.]: R. Wiener, 1907. 638 s. Dostupné online. S. 593. (německy)
- Biografický slovník: DNISTRJANSKYJ Stanislav Severynovič 13.11.1870-5.5.1935 [online]. Historický ústav Akademie věd ČR [cit. 2019-06-15]. Dostupné online.
- FALADA, David. Stanislav Severynovyč Dnistrjanskyj. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 222–225.
- Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- Дністрянський-Станислав [online]. litopys.org.ua [cit. 2016-01-26]. Dostupné online. (ukrajinsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Dnistrjanskyj na Wikimedia Commons
- Autor Stanislav Dnistrjanskyj ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Dnistrjanskyj