Stabat Mater (Jenkins)

Dílo Stabat Mater napsané ve 13. století je ve svém názvu zkratkou prvního řádku textu Stabat Mater dolorosa („Stála matka bolestiplná“). Báseň odráží utrpení Marie, Ježíšovy matky, v době jeho ukřižování. Na první nahrávce trvá celá skladba přes jednu hodinu, a tak je Jenkinsonova kompozice básně o 20 slokách jednou z nejdelších ze stovek existujících kompozic díla.^[zdroj?!]

Stabat Mater se sice zaměřuje na utrpení Marie, ale na rozdíl od většiny úprav díla používá Jenkins i jiné jazyky než latinu a angličtinu. Jenkinsova práce se klene přes dvanáct vět, z nichž v šesti používá jiné texty, než jsou v původní básni. Zahrnuje Jenkinsonovu sborovou úpravu „Ave verum“, původně napsanou pro velšského operního pěvce Bryna Terfela; část „And the Mother did weep“ („A matka plakala“), která obsahuje jediný řádek zpívaný současně v angličtině, latině, řečtině, aramejštině a hebrejštině; „Lament“, báseň Jenkinsovy manželky Caroly Barrattové; a „Incantation“, která je částečně zpívaná v rané arabštině.[1] Dílo také obsahuje dvě básně – báseň od perského básníka Rúmiho a výňatek z Eposu o Gilgamešovi, přeložený do angličtiny a aramejštiny.

Přidání arménského duduku (nebo případně nástroje neye) zesiluje východní atmosféru a jeho hluboký dvojitý zvuk přidává k dílu bohatší a rezonanční rozměr, než jaký je možné dosáhnout pomocí samotného orchestru. Vedle duduku v Jenkinsově díle vystupují bicí nástroje ze Středního východu, jako je darbuka, def, doholla a riq.[2]

První věta je rozšířenou variací na album Adiemus, Cantus: Song of Tears, používající stejný formát (s jemným úvodem, který předchází hlavní melodii) a stejnou harmonizaci. V sedmé větě „A matka plakala“ upravuje Jenkins „Amaté Adea“, sedmou skladbu z jeho prvního alba Adiemus.

Skladba měla světovou premiéru v anglikánské katedrále v Liverpoolu v sobotu 15. března 2008 a provedla jí Královská liverpoolská filharmonie, sbor a orchestr, Jurgita Adamonyté a Belinda Sykesová; byla řízena samotným Jenkinsem. Dílo bylo zároveň nahráno ve stejném obsazení a se sborem EMO Ensamble z Helsinkek a vyšlo u značky EMI dne 10. března 2008.[3][4]

Premiéra v České republice se konala 23. září 2018 v dómu sv. Václava v Olomouci za účasti Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, smíšeného pěveckého sboru Ars Brunensis z Brna, se sólisty Lucií Ceralovou (alt), Ivou Bittovou (etnicky zpěv) a Vlastislavem Matouškem (flétny šakuhači).[5]

Jenkinsova Stabat Mater je rozdělena na 12 vět. Na rozdíl od svého Requiem autor v žádné větě nekombinuje dohromady liturgické i neliturgické texty.