Střízlíkovec novokaledonský

Druh poprvé vědecky popsal George Robert Gray v roce 1859. Tvoří 4 poddruhy:[2]

• G. f. flavolateralis (Gray, GR, 1859) – Grande Terre (největší ostrov Nové Kaledonie) a Maré
• G. f. lifuensis (Sarasin, 1913) – Lifou
• G. f. rouxi (Sarasin, 1913) – Ouvéa
• G. f. correiae Mayr, 1931 – Vanua Lava, Gaua, Epi (Vanuatu)

Jedná se o malého drobného pěvce s délkou těla kolem 10 cm a váhou 7,5 g.[3] Hlava je olivově šedá, horní části jinak olivové. Peří na očních víčkách je bílé a zřetelné i při otevřených očích. Krk je do běla, boky a břicho citrusově žluté. Křídla a ocas jsou olivově hnědé, na ocasních perech po stranách ocasu jsou bílé tečky. Nedospělé jedince lze rozpoznat podle citronově žluté spodní části těla.[4]

Střízlíkovci kaledonští tvoří monogamní páry, které spolu zahnízdí na tom samém teritoriu i po několik následujících hnízdních sezón. Po utvoření páru tráví samec a samice většinu času spolu. Jsou poměrně silně teritoriální.[5]

Vejce kukačky nádherné (vpravo) se dvěma vejci střízlíkovců novokaledonských

Staví si uzavřená hnízda z rostlinného materiálu umístěná na konci tenkých větviček stromů, kde jsou sice dobře chráněná proti pozemním predátorům, ke kterým patří krysy ostrovní a krysy obecné, avšak jsou dobře viditelná ptačím predátorům, ke kterým patří jestřábi novokaledonští a vrány novokaledonské.[6] Průměrná snůška zahrnuje 2,1 vajec, inkubace trvá 18 dní. Ptáčata po narození zůstávají 14 dní na hnízdě.[6] Mláďata se vyskytují ve dvou barevných variantách (morfách) kůže, a sice tmavé (tmavě šedá ptáčata) a světlé (narůžověle šedá). Potomstvo střízlíkovců pak může být monomorfní (všichni potomci – nejčastěji dva – jsou buď tmaví nebo světlí) nebo i polymorfní (jeden potomek je světlý, druhý tmavý). Polymorfní potomstvo je přitom u ptáků velice vzácné.[5][7]

Podle studie z roku 2020, která sledovala 242 hnízd, byla hnízdní úspěšnost střízlíkovců pouze 19 % – u 13 % došlo k parazitaci kukačkami nádhernými, 45 % hnízd podlehlo ptačím predátorům, 6 % hnízd vyplenily krysy a další hnízda selhala z jiných důvodů.[6]

Na Nové Kaledonii se jedná o výhradního hostitele kukačky nádherné subsp. layardi. Na rozdíl od jiných příbuzných druhů (např. střízlíkovec novozélandský) však u střízlíkovců novokaledonských často dochází k v vyhoštění vajec i mláďat kukaček z hnízda.[5]

Celková populace druhu není známa, nicméně jedná se o místně hojného ptáka. Druh patrně nic akutně neohrožuje, a tak jej IUCN hodnotí jako málo dotčený.[8]

Na rozdíl od některých jiných malých druhů ptáků, střízlíkovce neohrožují krysy ostrovní, které byly na Novou Kaledonii zaneseny lidmi někdy kolem roku 1000 př. n. l. Dlouhé soužití střízlíkovců a krys naznačuje, že se střízlíkovci na přítomnost krys adaptovali – např. stavěním hnízd na konci tenkých větví, kam nemohou pozemní predátoři vyšplhat.[6]