Gerygone

Gerygone (česky střízlíkovec) je rod drobných pěvců z čeledi střízlíkovcovití (Acanthizidae). Zástupci rodu jsou rozšířeni po jihovýchodní Asii, Nové Guinei, Austrálii, Novém Zélandu a některých tichomořských ostrovech. Největší druhová rozmanitost je v Austrálii a Nové Guinei. Pouze jednomu druhu – střízlíkovci sírožlutému – se podařilo překonat Wallaceovu linii a kolonizovat Thajsko, Malajsii a Filipíny.[1]

Gerygone
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
Čeleďstřízlíkovcovití (Acanthizidae)
Rodstřízlíkovec (Gerygone)
Gould, 1841
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střízlíkovci z rodu Gerygone jsou hmyzožraví, potravu získávají sbíráním a chytáním hmyzu v korunách stromů a keřů. Většina druhů si je morfologicky i ekologicky podobná.[2] Převážná část střízlíkovců váží jen 6–7 g. Největším zástupcem rodu Gerygone je střízlíkovec chathamský, který je takřka dvakrát větší než ostatní ptáci z tohoto rodu.

Systematika

K roku 2022 rod Gerygone zahrnoval 20 druhů, z nichž 1 je již vyhynulý (střízlíkovec ostrovní):[3][4]

  • Gerygone albofrontata G. R. Gray, 1845 – střízlíkovec chathamský
  • Gerygone chloronota Gould, 1843 – střízlíkovec zelenohřbetý
  • Gerygone chrysogaster G. R. Gray, 1858 – střízlíkovec žlutobřichý
  • Gerygone citrina Mayr, 1931
  • Gerygone dorsalis P. L. Sclater, 1883 – střízlíkovec rezavoboký
  • Gerygone flavolateralis (G. R. Gray, 1859) – střízlíkovec novokaledonský
  • Gerygone fusca (Gould, 1838) – střízlíkovec běloocasý
  • Gerygone hypoxantha Salvadori, 1878 – střízlíkovec biacký
  • Gerygone igata (Quoy & Gaimard, 1830) – střízlíkovec novozélandský
  • Gerygone inornata Wallace, 1864 – střízlíkovec bělobřichý
  • Gerygone insularis E. P. Ramsay, 1878 – střízlíkovec ostrovní †
  • Gerygone levigaster Gould, 1843 – střízlíkovec mangrovový
  • Gerygone magnirostris Gould, 1843 – střízlíkovec hnědavý
  • Gerygone modesta Pelzeln, 1860 – střízlíkovec norfolkský
  • Gerygone mouki Mathews, 1912 – střízlíkovec hnědý
  • Gerygone olivacea (Gould, 1838) – střízlíkovec bělohrdlý
  • Gerygone palpebrosa Wallace, 1865 – střízlíkovec proměnlivý
  • Gerygone ruficollis Salvadori, 1876 – střízlíkovec korunový
  • Gerygone sulphurea Wallace, 1864 – střízlíkovec sírožlutý
  • Gerygone tenebrosa (Hall, 1901) – střízlíkovec temný

Odkazy

Reference
  1. NYÁRI, Árpád S.; JOSEPH, Leo. Evolution in Australasian Mangrove Forests: Multilocus Phylogenetic Analysis of the Gerygone Warblers (Aves: Acanthizidae). S. e31840. PLoS ONE [online]. 2012-02-14 [cit. 2022-01-12]. Roč. 7, čís. 2, s. e31840. DOI 10.1371%2Fjournal.pone.0031840. (anglicky)
  2. KEAST, Allen; RECHER, Harry F. The Adaptive Zone of the Genus Gerygone (Acanthizidae) as Shown by Morphology and Feeding Habits. S. 1–17. Emu - Austral Ornithology [online]. 1997-03-01. Roč. 97, čís. 1, s. 1–17. DOI https://doi.org/10.1071/MU97001. (anglicky)
  3. Bristlebirds, pardalotes, Australasian warblers [online]. IOC World Bird List v11.2, 2022 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
  4. ZICHA, Ondrej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné online.

Literatura
  • Del Hoyo, J.; Elliot, A. & Christie D. (editors). (2006). Handbook of the Birds of the World. Volume 12: Picathartes to Tits and Chickadees. Lynx Edicions. ISBN 978-84-96553-42-2
  • KEAST, Allen; RECHER, Harry F. The Adaptive Zone of the Genus Gerygone (Acanthizidae) as Shown by Morphology and Feeding Habits. S. 1–17. Emu - Austral Ornithology [online]. 1997-03-01. Roč. 97, čís. 1, s. 1–17. DOI https://doi.org/10.1071/MU97001. (anglicky)
  • MAGRATH, Robert., 2003. The Firefly Encyclopedia of Birds. Redakce Perrins, Christopher. [s.l.]: Firefly Books. Dostupné online. ISBN 1-55297-777-3. Kapitola Australian Warblers, s. 470–471. (anglicky)
  • NYÁRI, Árpád S.; JOSEPH, Leo. Evolution in Australasian Mangrove Forests: Multilocus Phylogenetic Analysis of the Gerygone Warblers (Aves: Acanthizidae). S. e31840. PLoS ONE [online]. 2012-02-14 [cit. 2022-01-12]. Roč. 7, čís. 2, s. e31840. DOI 10.1371%2Fjournal.pone.0031840. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.