Srdeční choroby

Angina pectoris se projevuje jako svíravá bolest na hrudi způsobená snížením dodávky kyslíku srdečnímu svalu. Příčinou je ischemická choroba srdeční postihující věnčité tepny a způsobující poruchu krevního průtoku.

Infarkt myokardu je náhlé odúmrtí části srdeční svaloviny, obvykle je způsobeno trombózou věnčitých tepen. Často končí smrtí.

Poškození srdce způsobené zúžením nebo uzavřením věnčitých tepen.

celosvětově

Ischemická choroba srdeční končící infarktem je ve Velké Británii příčinou třetiny úmrtí mezi 45. a 65. rokem a je nejčastější příčinou smrti v severní Evropě a v severní Americe. Riziko infarktu v jiných rozvinutých zemích je mnohem nižší viz tabulka. Rizikovými faktory jsou kouření, vysoký krevní tlak, strava bohatá na nasycené tuky, obezita a nedostatek pohybu jsou klíčové v západním světě (sedavý způsob života je rizikem i při optimální váze).[1] V poslední době se počet úmrtí snížil, hlavně díky zdravotní osvětě, omezení kouření a zlepšení zdravotní péče. Avšak počet infarktů stoupá v těch rozvojových zemích, které se více přizpůsobují západnímu životnímu stylu.

počet úmrtí na ischemickou chorobu srdeční na 100 000 obyvatel.

Trombóza neboli ucpání věnčité tepny, již dříve postižené ischemickou chorobou srdeční, krevní sraženinou. Je příčinou infarktu.

• Balistokardiografie
• Elektrokardiogram
• Echokardiografie
• Holter
• Perfuzní scintigrafie myokardu
• Srdeční ozvy
• Wiggersův diagram