Balistokardiografie

Balistokardiografie, zkráceně BKG, je neinvazivní metoda snímání pohybů těla, které jsou způsobeny činností srdce. Pohyby těla měřené touto metodou jsou způsobeny zrychlením krve při jejím pohybu uvnitř velkých cév.[1] Konkrétně je snímán důsledek nárazu krve na aortální oblouk, který způsobuje pohyb těla vzhůru (Zákon akce a reakce) a následný pohyb těla dolů při sestupu krve.[2]

Historie

První záznamy týkající se BKG jsou již z roku 1877, ale jako počátek moderní balistokardiografie se datuje rok 1936, kdy Isaac Starr vytvořil nový přístroj proměření BKG. Po tomto vynálezu bylo v době mezi 1940–1975 vytvořeno mnoho dalších přístrojů pro měření BKG. Některé z nich však byly nespolehlivé, což způsobilo pochybnou reputaci BKG. S nástupem lepších zaznamenávacích metod a lepšího pochopení EKG signálu se BKG měření přestalo používat.[3] Nyní se BKG měření začíná opět používat, a to díky novým technologiím zejména v oblasti piezoelektrických senzorů.

Balistokardiografická vlna
elektrokardiogram (vlevo nahoře), fonokardiogram (vlevo dole), Starrův balistokardiogram (vpravo nahoře), Nickersonův balistokardiogram (vpravo dole)

Balistokardiografické vlny mohou být rozděleny do tří hlavních skupin:

  • pre-systolické vlny
  • systolické vlny
  • diastolické vlny

Pre-systolické vlny
  • F vlna – velmi vzácně zachytitelná, která předchází vlně G.
  • G vlna – malá vlna předcházející H vlně.

Systolické vlny
  • H vlna – konkávní vlna začínající blízko počátku R vlny.
  • I vlna – malá vlna následující po H vlně.
  • J vlna – největší vlna konkávního tvaru následující okamžitě po I vlně.
  • K vlna – konvexní vlna následující po J vlně.

Diastolické vlny
  • L a N vlny – dvě konkávní vlny obvykle následující po K.
  • M vlna – konvexní vlna mezi L a N.

Měřící přístroje

Balistokardiografů, měřících přístrojů, bylo v minulosti použito mnoho. Isaac Starr jako první vytvořil netlumený stůl zavěšený na pružinách. Následně Nickerson navrhl obdobný stůl avšak již tlumený a rozšířil tak použitelné spektrum o nižší frekvence.[1]

Mezi novější měřící zařízení patří speciálně upravené křesla pro měření, často založená na snímání tlaku pomocí piezoelektrických senzorů.

Pravděpodobně nejjednodušším balistokardiografem je speciální váha, která pokud dosahuje dostatečné přesnosti a rychlosti snímání, je schopná zaznamenat jednotlivé BKG vlny. Ve své době však byla opomenuta a příliš se nevyužívala. Nyní, díky pokroku v senzorické technice konkrétně v oblasti piezoelektronických senzorů – se objevily nové možnosti využití této metody[1].

Reference
  1. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3111731/
  2. http://onderwijs1.amc.nl/medfysica/doc/Ballistocardiography.htm%5B%5D
  3. Archivovaná kopie. www.cs.tut.fi [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-13.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.