Spolek českých akademiků židů

Spolek českých akademiků židů (SČAŽ) byla první organizace usilující o česko–židovské sblížení, která se hlásila k českému národu.[1] Organizace byla založena na valné hromadě v hostinci „U slovanské lípy“ [p 1] ve Spálené ulici v Praze v březnu roku 1876.[1]

Hlavní náplní činnosti Spolku českých akademiků židů byla vzájemná studentská solidarita a podpora nemajetných studentů.[1] Spolek také pořádal přednášky, organizoval různé zábavy a oslavy a rovněž vydával některé tituly z česko–židovské literatury.[1]

Předsedou Spolku českých akademiků židů byl student práv Leopold Katz[1] [p 2]. Jednatelem SČAŽ byl Adolf Stránský.[1] [p 3] V řadách zakladatelů spolku se angažovali lidé, kteří se později projevili jako významné osobnosti politického, kulturního a hospodářského života Rakouska-Uherska a Československa:[1] Alfréd Meissner [p 4]; Jakub Scharf [p 5]; August Stein ([p 6]; Josef Žalud [p 7]; Moric Baštýř; Max Reiner; Karel Fischer; Ignác Arnstein a mnozí další.[1]

Protektorem Spolku českých akademiků židů byl profesor trestního práva na pražské universitě JUDr. Alois Zucker.[1] [p 8] Finančním podporovatelem spolku byl podnikatel a mecenáš Bohumil Bondy.[1] [p 9]

Ve své činnosti SČAŽ navazoval na odkaz židovského lékaře, českého a německého romantického básníka, spisovatele, cestovatele a lékaře Siegfrieda Kappera.[1] Ten se jako jeden z prvních židovských intelektuálů veřejně hlásil k českému národu.[1] Na jeho počest byl v roce 1920 Spolek českých akademiků židů přejmenován na „Akademický spolek Kapper“. Tento spolek existoval a působil až do roku 1939, kdy byl rozpuštěn gestapem.[1] Po druhé světové válce byla činnost spolku obnovena, ale fungoval jen krátce a to do roku 1949, kdy přestal definitivně existovat.[1] Teprve v roce 2005 na aktivity tohoto spolku trvale navázal „Spolek akademiků Židů“ (SAŽ).[1] Tento spolek se hlásí k odkazu i dalších židovských akademických organizací.[1]