Georgij Fljorov

Georgij Nikolajevič Fljorov [fľorov] (také psán Flerov, rusky Геоoргий Николаевич Флёров; 2. března 191319. listopadu 1990) byl sovětský jaderný fyzik, známý především díky objevu spontánního štěpení. V roce 2012 byl prvek 114 flerovium pojmenován po výzkumné laboratoři Spojeného ústavu jaderných výzkumů nesoucí jeho jméno.[1]

Georgij Fljorov
Narození17. únorajul. / 2. března 1913greg.
Rostov na Donu
Úmrtí19. listopadu 1990 (ve věku 77 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
BydlištěRuská sovětská federativní socialistická republika
Alma materPetrohradská státní polytechnická univerzita
Povolánífyzik, vynálezce a jaderný fyzik
ZaměstnavatelSpojený ústav jaderných výzkumů v Dubně
OceněníKurčatovova medaile (1989)
Stalinova cena
Řád rudého praporu práce
D. I. Mendeleyev Gold Medal
Leninova cena
 více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Fljorov se narodil v Rostově na Donu. Chodil do Leningradského polytechnického institutu (nyní známého jako Petrohradská státní polytechnická univerzita) kde se zaměřil na fyziku tepla a jadernou fyziku.

Proslul svým dopisem Stalinovi v dubnu 1942, z doby kdy sloužil jako poručík letectva. V dopise poukázal na nápadné ticho v oblasti jaderného štěpení ve Spojených státech, Velké Británii a Německu.[2] Fljorov naléhal, aby se bez odkladů začala budovat uranová bomba[3], což nakonec vedlo ke vzniku projektu sovětské atomové bomby.

V roce 1940 objevil s Konstantinem Petržakem spontánní štěpení. Rovněž deklaroval objev dvou nových přechodných kovů: seaborgia[4] a bohria.[5]

Založil Fljorovovu laboratoř jaderných reakcí (FLNR), jednu z hlavních laboratoří Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně v roce 1957 a byl jejím ředitelem až do roku 1989. Během tohoto období byl také předsedou Vědecké Rady Akademie Věd SSSR.

Vyznamenání a ocenění

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georgy Flyorov na anglické Wikipedii.

  1. BROWN, Mark. Two Ultraheavy Elements Added to Periodic Table. Wired. 6 June 2011. Dostupné online [cit. 6 June 2011]. (anglicky)
  2. Kean, Sam. The Disappearing Spoon: And Other True Tales of Madness, Love, and the History of the World from the Periodic Table of the Elements. [s.l.]: Little, Brown, 12 July 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-316-08908-1. S. 86–. (anglicky)
  3. Cochran TB et al. (1995) Making the Russian bomb from Stalin to Yeltsin Archivováno 14. 12. 2010 na Wayback Machine. Natural Resources Defense Council
  4. Oganesyan Yu.Ts.; TRET'YAKOV YU.P.; M'INOV A.S.; DEMIN A.G.; A.A. PLEVE A.A.; TRET'YAKOVA S.P.; PLOTKO V.M. Synthesis of neutron-deficient isotopes of fermium, kurchatovium, and element 106. JETP Letters. 1974, s. 265. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. Bibcode 1974JETPL..20..265O. (anglicky) Original Russian version Archivováno 27. 10. 2016 na Wayback Machine.
  5. Oganesyan Yu.Ts.; DEMIN A.G.; DANILOV N.A.; IVANOV M.P.; IL'INOV A.S.; KOLESNIKOV N.N.; MARKOV B.M. Synthesis of neutron-deficient isotopes of fermium, kurchatovium, and element 106. JETP Letters. 1976, s. 277. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. Bibcode 1976JETPL..23..277O. (anglicky) Original Russian version Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.