Sperlinga

Historické městečko s hradem leží v nadmořské výšce 750 metrů na pískovcové skále v hornaté krajině centrální Sicílie mezi pohořími Madonie a Nebrodi, 47 km severně od města Enny. Sousedními obcemi jsou Gangi na západě a Nicosia na východě. Nejvyššími vrcholy na katastrálním území obce jsou hory Monte Tiri (1156 m n. m.) a Rocca Castello (1120 m n. m.), ležící západně od lesní oblasti Bosco di Sperlinga. Podél západního okraje městečka protéká od severu k jihu řeka Sperlinga.[3]

Znak Gianforte Natoliho, knížete ze Sperlingy

Název sídla je odvozen od řeckého slova spelonca, respektive latinského spelunca, což znamená „jeskyně“ – v pískovcovém masívu, na němž je městečko postaveno, se nachází množství jeskyní, které byly vytesány a užívány lidmi v prehistorických dobách.

První písemná zmínka o Sperlinze pochází z roku 1082, kdy na Sicílii vládl normanský hrabě Roger I. V následném období nastala kolonizace některých oblastí Sicílie novými obyvateli, kteří sem přišli ze severní Itálie, z provincií Novara, Asti (tj. z Piemontu) a Alessandrie. Proto se v těchto oblastech Sicílie, včetně Sperlingy, po staletí uchovaly stopy galoitalského nářečí.

V dokumentu z roku 1239 je Sperlinga již zmíněna jako castrum, tj. opevněné sídlo s hradem. V následujících letech byla Sperlinga lénem různých feudálů, kteří od konce 16. století užívali titul knížat ze Sperlingy.[2] Status knížectví udělil Sperlinze v roce 1597 Filip II. Španělský, král španělsky, portugalský, neapolský a sicilský v souvislosti se jmenováním Gianforte Natoliho knížetem ze Sperlingy. Z doby vlády knížete Natoliho pochází latinský nápis nad bránou hradu „Quod Siculis placuit, sola Sperlinga negavit“, zdůrazňující, že lidé ze Sperlingy se ve svém chování a tradicích odlišují od ostatních obyvatel Sicílie (například i v době tzv. „Sicilských nešpor“, povstání Sicilanů proti francouzské nadvládě, stáli Sperlingští na straně Francouzů) .

Okamžiky z historie Sperlingy ve 20. století zachytil Robert Capa, slavný americký fotograf maďarského původu, který pořídil ve čtvrti Capostrà proslulou momentku z průběhu spojenecké invaze na Sicílii. Tato fotografie z července roku 1943 byla publikována v časopise Life a o desítky let později se objevila na titulu knihy Gianniho Roccy L'Italia invasa (1943-1945), vydané nakladatelstvím Mondadori v roce 1999.[4]

• Castello di Sperlinga – rozlehlý středověký skalní hrad, jehož prostory jsou částečně zatesány do pískovcové skály. Od roku 1973 je hrad v majetku obce Sperlinga.[2]
• Il Borgo Rupestre – historické „borgo“ s četnými uměle vytesanými pískovcovými jeskyněmi
• Riserva Naturale Orientata del Bosco di Sperlinga e dell’Alto Salso – přírodní rezervace na území Sperlingy jihozápadně od městečka

• 
  Capella Palatina (kostel sv. Dominika)
• 
  Hradní místnosti, vytesané ve skále
• 
  Pohled na hrad zdola
• 
  Pohled na městečko z hradní skály
• 
  Pískovcové schodiště na hradě a brána