Gangi

Gangi leží v jižním předhůří Sicilských Apenin zhruba 24 km vzdušnou čarou od jižního pobřeží Tyrhénského moře, v hornaté krajině sicilského vnitrozemí, ohraničené pohořím Madonie na severozápadě a pohořím Nebrodi na severovýchodě. Nadmořská výška území o rozloze 127,47 km², přináležejícího do katastru obce, se pohybuje kolem 900 metrů a místy přesahuje hranici 1000 metrů – nejvyšší body horského hřebene, zvedajícího se zhruba 6 km jihovýchodně od Gangi, dosahují od 1313 m n. m. do 1333 m n. m. (Monte Zimmara) či 1332 m n. m. (Monte Canale). Na západě území obce ohraničuje tok řeky Salso (pro odlišení od jiných stejnojmenných sicilských řek nazývaná též Imera meridionale nebo Salso Himeras). Na východě od Gangi protéká řeka Sperlinga, která se spojuje s jinou řekou Salso, pramenící v pohoří Nebrodi. Tato řeka Salso se posléze u města Adrana, ležícího na západním na úpatí Etny, vlévá do Simeta.[3]

Nejstarší archeologické nálezy na území obce z doby bronzové jsou spojovány s tzv. kulturou Castelluccio (cultura di Castelluccio), spadající do období let 2300 až 1700 př. n. l. Do uvedené doby jsou také datovány jeskynní hroby v Serra del Vento (lokality Regiovanni a Zappaiello).

Historie Gangi bývá podle teoretických předpokladů ztotožňována se ztraceným mytickým městem Engyon (ve staré řečtině Ἔγγυον), které bylo založeno Kréťany na Sicílii kolem roku 1200 př. n. l. a které reprezentovalo v této oblasti mínojskou kulturu.[2] Po zániku tohoto legendárního Engyonu (jak nasvědčují některé archeologické nálezy, to sídlo se mohlo nacházet v lokalitě Gangivecchio nebo Monte Alburchia) mělo být na sousedním vrcholu Monte Marone založeno město Engio (z latinského Engium), později nesoucí jméno Gangi.[2] Ovšem ještě z 12. století, kdy na Sicílii vládl Jindřich VI. Štaufský, jsou v nejstarších dokumentech zmínky o sídle Gangi v lokalitě Gangivecchio. Toto sídlo mělo být zničeno v závěru 13. století během bojů, které následovaly po tzv. Sicilských nešporách, tj. po povstání Sicilanů proti vládě francouzského krále Karla I. z Anjou. Od 15. století, kdy byla Sicílie pod Španělskou nadvládou, nebyli ani obyvatelé Gangi ušetřeni pronásledování ze strany španělské inkvizice, která zde nechala mučit a popravit převora benediktinského kláštera z Gangivecchia. V průběhu staletí se ve vlastnictví hradu a města střídaly různé šlechtické rody.

V druhé polovině 18. století se na Sicílii rozšiřoval vliv svobodných zednářů, k čemuž přispěla i tzv. Accademia degli Industriosi di Gangi, kterou založil místní baron Francesco Benedetto Bongiorno.

Do historie první poloviny 20. století se zapsala událost, k niž došlo v Gangi 1. ledna 1926. Sicilský prefekt Cesare Mori, kterému se pro jeho tvrdé zásahy proti mafii přezdívalo „Železný prefekt“, tehdy nechal obsadit celé město. Policisté a karabiniéři prohledali dům od domu a během zatýkání mafiánů a dalších zločinců, kteří se zde ukrývali, neváhali použít jako rukojmí místní ženy a děti.

• Castello di Gangi – hrad z konce 13. století, který pravděpodobně založil hrabě Enrico II di Ventimiglia
• Chiesa madre di San Nicolò – chrám ze 14. století, zasvěcený sv. Mikuláši z Bari
• Abbazia di Gangi Vecchio – opatství Gangivecchio, založené v roce 1363
• Torre dei Ventimiglia – pozdně gotická brána s věží ze 14. století, postavená za vlády hrabat z Geraci
• Castello di Regiovanni – středověký hrad jižně od města
• Masseria fortificata di Bordonaro Soprano – pozůstatky středověké tvrze v nadmořské výšce 800 metrů nedaleko Regiovanni

• Palazzolo Acreide na Sicílii
• Pianezza v Piemontu

• 
  Zástavba na svazích Monte Marone
• 
  Krajina kolem Gangi
• 
  Hrad v Gangi
• 
  Kostel sv. Salvátora
• 
  Kapucínský konvent a věž „Torre cilindrica“
• 
  Chrám sv. Mikuláše a brána Ventimiglia