Sovětsk (Kaliningradská oblast)

V 19. století se stala pruská Tylže centrem mnoha litevských organizací, jednak protože venkovské oblasti byly z více než 50 % osídlené Litevci a hlavně jelikož v Rusku byla litevština v rámci rusifikace litevské populace zakázána. Ve městě se tiskly knihy v litevštině a následně je organizace zvaná knygnešys tajně pašovala do ruské části Litvy. Oblasti se tak díky jejímu oddělení od zbytku Litvy začalo říkat Malá Litva. V roce 1832 byla postavena silnice do tehdejšího Königsbergu (dnešní ruský Kaliningrad) a v roce 1853 do Memelu (dnešní litevská Klaipėda). Železnice byla zavedena v roce 1865 a následně protažena až do Memelu v roce 1875. Elektrické tramvaje začaly jezdit ulicemi Tylže v roce 1900. Město se stalo známé hlavně díky produkci sýra, tzv. tylžský sýr si získal jméno daleko za hranicemi země. Na konci 19. století město dosáhlo počtu obyvatel téměř 35 tisíc. Tylže v tomto období zažívala období prosperity a stala se významným německým centrem v oblasti.

Tylžské náměstí s radnicí a pomníkem Maxe von Schenkendorfa (1930)

Na začátku první světové války byla Tylže obsazena na dva měsíce ruskými vojsky (26. srpen – 12. září 1914), ale nedošlo k žádnému poškození města a jinak se válka městu vyhnula. V roce 1918 vydali místní Litevci z organizace Lietuvininks tzv. Tylžská akta, v nichž požadovali připojení Malé Litvy k nově vzniklé samostatné Litvě. Versailleská smlouva ale ponechala město Německu. Naopak Memel byl připojen v roce 1923 k Litvě. Ztráta Memelu se následně na tylžské ekonomice podepsala velice negativně, protože město ztratilo velkou část svého zázemí.

Adolf Hitler navštívil Tylži těsně před vypuknutím války a z této návštěvy pochází známá fotografie z mostu přes řeku Němen. První bombardování zasáhlo město 21. dubna 1943 a další následovala až do července 1944. V říjnu 1944 postoupila Rudá armáda do Memelu a v Tylži byla vyhlášena evakuace veškerého německého obyvatelstva. Následovalo těžké dělostřelecké ostřelování města, které ho zničilo z 80 %. Dne 20. ledna 1945 vstoupili do města sovětští vojáci. Na základě postupimské dohody z roku 1945 připadlo město Sovětskému svazu. Němci, kteří zůstali v Tylži, byli vysídleni a jejich místo zaujali převážně Rusové z centrálního Ruska a Bělorusové. Počet obyvatel města se z téměř 60 tisíc v roce 1939 scvrkl na pouhých 6 500 v roce 1946. Od roku 1946 byla Tylže přejmenována na Sovětsk na počest nového politického řádu v oblasti a následně byla celá nově vzniklá Kaliningradská oblast včetně Sovětsku z vojenských důvodů hermeticky uzavřena od zbytku světa. Sovětsk se pokusil navázat na tradici známého tylžského sýra pod názvem sovětský sýr. Nikdy se ale nepodařilo dosáhnout kvality a reputace bývalého produktu.

Po rozpadu SSSR se Sovětsk stal součástí Ruska a slouží jako hraniční přechod do Litvy. V roce 2007 byl na popud ruské vlády do Sovětsku jako příhraničního města omezen přístup cizincům a Rusům nepobývajícím v oblasti. Pohraniční stráž vydávala zvláštní povolení pro vstup do oblasti, o které se muselo žádat 30 dní předem. Omezení pohybu osob výrazně zpomalilo rozvoj města. V červnu 2012 bylo omezení zrušeno a nyní se vztahuje pouze na břeh řeky Němen.

Při sčítání lidu v roce 2010 bylo etnické složení v městě následující:[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sovetsk, Kaliningrad Oblast na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sovětsk na Wikimedia Commons