Sovětský hladomor 1932–1933

Sovětský hladomor v letech 1932–1933 zasáhl hlavní oblasti produkce obilí v SSSR, zejména tehdejší Ukrajinskou a Kazašskou SSR, severní Kavkaz a oblast Povolží, [1] jižní část Uralu a západní Sibiř. [2] [3] Nejhůře zasáhl hladomor tehdejší Ukrajinskou SSR, kde je obvykle znám pod názvem Holodomor.

Velký hladomor v Sovětském svazu v letech 1932–1933
Alexander Wienerberger: Holodomor, umírající muž
Základní informace
Trvání1932 - 1933
StátSovětský svaz Sovětský svaz / Ukrajinská SSR Ukrajinská SSR, Kazašská SSR Kazašská SSR, Ruská SFSR Ruská SFSR
Příčinadůsledek industrializace, kolektivizace a povinných odvodů úrody
Statistika
Úmrtí6–8 milionů osob

Na rozdíl od ruského hladomoru v roce 1921, který vypukl na vlastním území bolševického Ruska (pozdější Ruské sovětské federativní socialistické republiky neboli RSFSR), informace o hladomoru v letech 1932–1934 byly sovětskou historiografií falšovány, nejen Stalinovým režimem, ale také jeho nástupci.[4] Teprve s nástupem glasnosti (uvolnění státní cenzury, které doprovázelo perestrojku), kterou zahájil Michail Gorbačov v letech 1986 až 1987, byla oficiálně uznána její existence.

Různé odhady
Hladomor v letech 1932-1933 v Sovětském svazu.
Úbytek populace na Ukrajině a v Jižním Rusku v letech 1929–1933. Bílá místa na mapě nebyla tehdy součástí SSSR.

Americká Encyklopedie Britannica odhaduje, že na hladomor tehdy v SSSR zemřelo 6 až 8 milionů lidí, přičemž 4 až 5 milionů zemřelých byli Ukrajinci. [5]

Britský historik Robert Conquest ve své knize The Harvest of Sorrow: Soviet collectivization and the terror-famine (Sklizeň bolesti: sovětská kolektivizace a hrůza hladomoru) odhaduje, že v období 1932–1933 zemřelo nejméně 11 milionů osob (z toho sedm milionů na Ukrajině, dva miliony v severní oblasti Zakavkazska a dva miliony na dalších územích). [6] V dalším období 1930–1937 autor odhaduje počet mrtvých na 11 milionů rolníků, se smrtí tří a půl milionů dalších v pracovních táborech v dalších letech. Jinými slovy celkem čtrnáct a půl milionu osob zemřelo (šest a půl milionu v důsledku dekulakizace, jeden milion v důsledku kazašské demografické katastrofy a sedm milionů během hladomoru v letech 1932–1933).

Černá kniha komunismu, vydaná v roce 1997 u příležitosti 80. výročí bolševické revoluce, odhaduje asi šest milionů úmrtí na dvouleté období 1932/1933. [7] Nejvyšší cenu čtyř milionů životů zaplatili ukrajinští rolníci. Kazašští kočovníci byli připraveni o svá hospodářská zvířata a násilně usazováni, v důsledku čehož zahynul milion osob. Stejný počet osob zahubil hladomor na severním Kavkaze a v oblasti Středního Černozemi. [8]

Na druhou stranu bádání z roku 2004 The Years of Hunger: Soviet Agriculture, 1931-1933 (Roky hladu: Sovětské zemědělství, 1931-1933), kterou napsali R. W. Davies a S. G. Wheatcroft, odhaduje počet mrtvých na 2,5 a 3,5 milionu. [9] Další studie [10] založená na údajích poskytnutých odhady Daviese a Wheatcrofta, odhaduje, že během krátkého období mezi lety 1930 a 1933 v důsledku hladomoru a represí zemřelo na 4,5 milionům lidí.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hambruna soviética de 1932-1933 na španělské Wikipedii.

  1. Engerman, 2003: 194
  2. Malysheva, M.P. (1998). ГОЛОД НА ЮГЕ СИБИРИ В 1930 г. ["La hambruna en el sur de Siberia en 1930"]. Instituto de Historia de Novosibirsk.
  3. Alekseenko, A. N. (2003). "Демографические последствия голода в Казахстане начала 30-х годов (оценка потерь казахского этноса)". ["Consecuencias demográficas de la hambruna en Kazajistán"]. Население и общество [Población y sociedad]. No. 101-102, febrero-marzo de 2003.
  4. Werth, 1998: 185
  5. "Ukraine. The famine of 1932–33". Encyclopædia Britannica. Consultado el 26 de junio de 2008.
  6. Conquest, 1986: 306
  7. Courtois, 1998: 24; Werth, 1998: 185
  8. Werth, 1998: 192-193
  9. Davies & Wheatcroft, 2004: 401
  10. Ellman, Michael (2005). "The role of leadership perceptions and of intent in the soviet famine of 1931–1934" Archivováno 27. 2. 2009 na Wayback Machine. Europe-Asia Studies (ex Soviet Studies). Routledge. Vol. 57, No. 6, septiembre de 2005: 823-841. Consultado el 4 de julio de 2008.

Literatura

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.