Závody ve sportovním lezení

Závodní lezení (užívaná synonyma: sportovní lezení, soutěžní lezení), jsou závody ve sportovním lezení, což je forma volného lezení. Od roku 2020 se sportovní lezení objeví na letních olympijských hrách a od roku 2018 na letních olympijských hrách mládeže. Se závodním lezením se v masovém měřítku začalo v 60. letech 20. století. V Sovětském svazu se již v roce 1960 pořádaly závody v lezení, při nichž se hodnotil čas.[1] První závody v lezení na obtížnost s mezinárodní účastí probíhaly na skalách hlavně ve Francii a Itálii.

Sportovní lezení
Nadřazené odvětví
Horolezectví
Disciplíny
obtížnost, rychlost, bouldering, ledolezení
Vrcholné soutěže
Světové hry2005 – 2017
Rock Master1992 – současnost
MS ve sportovním lezení1991 – současnost
SP ve sportovním lezení1989 – současnost
ME ve sportovním lezení1992 – současnost
Mezinárodní federace
NázevIFSC
Založenaleden 2007
Webifsc-climbing.org
Národní svaz
NázevČeský horolezecký svaz
Založen1993
Webhorosvaz.cz

Světový pohár ve sportovním lezení je pořádán každoročně od roku 1989. Lezecké cesty bývaly vytyčené postupovým jištěním nebo ohraničené páskou, pro závody byly do skály navrtávány nové dosud nelezené cesty, někdy byly také upravené nebo vysekané nové chyty. Postupně s ohledem na množství lidí, ochranu přírody, stabilní počasí a stále se zvyšující výkonnost lezců se závody přesunuly na umělé stěny. Historie tohoto sportu u nás není dosud komplexně zmapována, výsledky lze najít ve starších časopisech (především Montana), s vývojem internetu pak na stránkách Lezec.cz (první On-line zpravodajství ve světě vůbec - přes mobilní telefonáty s reprezentantem a mistrem světa Tomášem Mrázkem)[2], postupně pak také na stránkách Českého horolezeckého svazu[3] Videa možno zhlédnout na stránkách IFSC.TV či na kanálu IFSCchanel na YouTube.

U rychlosti se v posledních letech závodí na tzv. standardní (certifikované) 15metrové (případně i 10metrové) trati. Na této stěně se započítává světový rekord, který v roce 2014 u mužů činil 5,60 sekund, držitelem je Danijil Boldyrev z Ukrajiny. Z žen je držitelkou Julija Kaplinová z Ruska s časem 7,70 sekundy z roku 2015.[4] Některé menší závody probíhají venku (zejména bouldering) až po ty největší i s mezinárodní účastí. V Česku mezi ně patří Petrohradské padání a Mejcup, ve světě je to například Melloblocco v Itálii. Na první světové závody jezdilo i mnoho slavných horolezců. Mezi ně patřil Stefan Glowacz nebo Lynn Hill), postupně však se sportovním lezením přestali a dále se věnovali lezení ve skalách nebo horách.

Postupně (po závodech Sportroccia, 1985-1989) se začalo pořádat také mistrovství světa ve sportovním lezení (od roku 1991) a mistrovství Evropy (od roku 1992), které se střídají zpravidla po dvou letech. Mistrovství Asie je pořádáno každoročně od roku 1993. Mezi další nejvýznamnější závody patří závody třídy Masters jako Arco Rock Master a Mellobloco, kam jsou zváni aktuálně nejlepší lezci. Obdobný systém od národních závodů po mistrovství světa funguje také u závodů juniorů a mládeže (viz Evropský pohár juniorů ve sportovním lezení), nebo u vysokoškolských studentů (viz Akademické mistrovství Evropy ve sportovním lezení.

Mezi nejúspěšnější české závodníky patří Milan Benian, Tomáš Mrázek[5] (obtížnost), Adam Ondra[6] (obtížnost a bouldering), Libor Hroza[7], Jan Kříž (rychlost), Jitka Mázlová, Lucie Hrozová[8], Jiří Pelikán[9] (ledolezení), Martin Stráník[10] (bouldering), Věra Kotasová-Kostruhová[11] (zejména bouldering) a Silvie Rajfová[12] (bouldering).

Disciplíny v závodním lezení
  • Obtížnost (O) / Lead (L) - nejstarší disciplína světového poháru
  • Rychlost (R) / Speed (S) - divácky atraktivní atletická disciplína
  • Bouldering (B) - nejmladší silově technická disciplína
  • Duel - exhibiční paralelní lezení dvou závodníků na čas
  • Kombinace - součet bodů za umístění v několika disciplínách
  • High Jump - novinka, skok do chytů, má nejblíže k boulderingu
  • Ledolezení (zimní disciplíny) obtížnost a rychlost - této disciplíně se více věnuje také stránka Drytooling

Systém národních a světových závodů

V České republice závody probíhají na umělých lezeckých stěnách i v přírodě. Na umělých stěnách organizuje komise soutěžního lezení Českého horolezeckého svazu každoročně Český pohár a MČR (obtížnost, rychlost, bouldering, ledolezení (obtížnost a rychlost) zpravidla ve všech disciplínách.[13] Na tyto závody navazuje Světový pohár, Mistrovství světa a Mistrovství Evropy. Pro přípravu mladých talentů organizuje komise soutěžního lezení ČHS, Český pohár mládeže a Mistrovství České republiky mládeže (obtížnost a rychlost), pro začínající lezce pak pohár U14 (obtížnost), v dřívějších letech nazývaný Tendon cup a předtím Lanex cup. Na tyto závody pak ve světě navazuje Evropský pohár juniorů, MS juniorů a ME juniorů. Děti a mládež závodí pouze na obtížnost a rychlost s ohledem na dospívání a zdraví, v boulderingu méně často.[14] Ledolezení (lezení s cepíny) na obtížnost či rychlost je zatím disciplínou dospělých.

Sportovní lezení bude v roce 2017 již počtvrté také na Světových hrách a od roku 2013 je mezi kandidáty na nový olympijský sport na LOH 2020 v Tokiu[15]. Obdobně ledolezení bylo zařazeno jako ukázkový sport na programu ZOH 2014 v Soči a ZOHM 2016 v Lillehammeru, pravděpodobně se objeví jako nový zimní olympijský sport na ZOH 2022 v Pekingu.[16]

IFSC (sportovní lezení: lezení na obtížnost, lezení rychlost a bouldering), UIAA (ledolezení) a Český horolezecký svaz (tuzemské závody), také sestavují závodní kalendář a průběžný světový i český žebříček v uvedených disciplínách - tzv. ranking, kam se mimo závody SP nebo ČP započítávají někdy také další významné závody jako Mistrovství světa.[17][18].

Pravidla závodů

Pravidla závodů se liší dle kategorií závodů a dle světových či národních disciplín. Mezi nejdůležitější pojmy patří, nominace závodníků pro světové závody a závody Masters (dosažené výsledky, postupový klíč a maximální počet závodníků z jednotlivých zemí nebo kontinentů). Bodování a počítání Rankingu (týká se také národních závodů). V průběhu závodu pak izolace závodníků před startem a styl lezení během jednotlivých závodních kol (obtížnost i bouldering lze lézt systémem OS, flash, nebo s možností nacvičování cest), startovní a postupový klíč v daném závodě a disciplíně (počet semifinalistů a finalistů se liší v obtížnosti nebo boulderingu a u mužů či žen, nebo v závislosti na počtu účastníků; probíhá-li kvalifikace ve skupinách, postupuje část nejlepších z každé skupiny; rychlost se po kvalifikaci leze systémem vyřazovacího pavouka); vedlejší kritéria pro určení vítězů (čas, nebo výsledky z minulých kol); podmínky ukončení pokusu v cestě (necvaknutí postupového jištění, lezení mimo vyznačenou zónu, nepovolená pozice, předčasný start, atd.); maximální časový limit na danou cestu v obtížnosti (6 minut v kvalifikaci a 8 minut v semifinále a finále). U obtížnosti se počítá nejvyšší dosažený (kontrolovaně držený) chyt. Chyty jsou od země vzestupně očíslovány, při pohybu z chytu se přidává znaménko plus. Poslednímu (bodovanému či nejvíce bodovanému) chytu se říká Top, cesta ale končí zapnutím posledního postupového jištění (expresky). U rychlosti se měří čas od startu po dosažení Topu (tlačítka). Startuje se z nášlapů, které hlídají předčasný start. U boulderingu se hodnotí počet topů a pokusů na Top a počet zón a pokusů na Zónu (Bonus), Zóna je označená první část cesty (bouldru) u některých (menších) závodů jsou Topy a Zóny obodovány, nebo jsou bodovány všechny chyty se zvýhodněním za Top.[19][20]

Závodní trenéři - ČR

Mezi první oficiální trenéry patřila např. Helena Lipenská, která měla zkušenosti z mezinárodních závodů a spolupracovala také se svým tehdejším partnerem Tomášem Mrázkem, později založila vlastní trenérskou školu v Brně. Výborných trenérských úspěchů dosáhl také Libor Hroza st. - otec dvou našich vynikajících světových závodních lezců a medailistů Libora Hrozy ml. a Lucie Hrozové. Z domácích lezců patří mezi další osobnosti českého tréninku také Rudo Tefelner, autor dvou dílů publikace Trénink sportovního lezce, nebo Jan Kareš, několikanásobný světový rekordman ve shybech a majitel fitstudia v centru Prahy. V zahraničí se prosadil český Mistr Evropy a Vicemistr světa v lezení na obtížnost z roku 2013 Libor Hroza, který trénuje kanadskou reprezentaci a závodníky v USA. Český horolezecký svaz má systém školení trenérů a systém trenérských licencí akreditovaných MŠMT, od roku 2015 jsou v ČR evidováni 3 trenéři sportovního lezení licence A (Eliška Karešová, Helena Lipenská a Tomáš Binter st.) a 10 trenérů sportovního lezení licence B.[21]

Stavěči cest

Viz samostatný článek Stavěč cest.

Výsledky mezinárodních závodů

Olympijské hry

Světové hry

obtížnost

rychlost
  • 1989: ---

bouldering

ledolezení (obtížnost)
  • 2015, Rabenstein (Itálie): 1. Maxim Tomilov (RUS) a WoonSeon Shin (KOR); 50 mužů a 27 žen
  • 2013, Cheongsong (Korea): 1. Alexey Tomilov (RUS) a Angelika Rainer (ITA); 5. Lucie Hrozová (CZE); 18. Mirek Matějec (CZE); 61 mužů a 34 žen
  • 2011, Busteni (Rumunsko): 1. Hee Yong Park (KOR) a Angelika Rainer (ITA); 4. Lucie Hrozová (CZE); 31 mužů a 22 žen

ledolezení (rychlost)
  • 2015, Kirov (Rusko): 1. Alexey Vagin (RUS) a Ekaterina Koshcheeva (RUS); 47 mužů a 31 žen
  • 2013, 1. a ;  ? mužů a ? žen
  • 2011, Kirov (Rusko): 1. Pavel Guljajev (RUS) a Maria Tolokonina (RUS); 28 mužů a 20 žen


Světový pohár v závodním lezení

- body za jednotlivé světové poháry získává zpravidla první třicítka závodníků v jednotlivých kolech

Umístění 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Body 100 80 65 55 51 47 43 40 37 34 31 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

obtížnost

rychlost

bouldering

ledolezení (obtížnost)
  • 2015: 1. Maxim Tomilov (RUS) a Angelika Rainer (ITA); 76 bodovaných mužů a 68 žen[38]
  • 2014: 1. Maxim Tomilov (RUS) a Maria Tolokonina (RUS); 6. Lucie Hrozová (CZE); 15. Martina Kratochvílová (CZE); 28. Jan Straka (CZE); 66.-67. Radek Lienerth (CZE); 70 bodovaných mužů a 60 žen
  • 2013: 1. Heeyong Park (KOR) a Maria Tolokonina (RUS); 4. Lucie Hrozová (CZE); 34.-35. Mirek Matějec (CZE); 38.-41. Radek Lienerth (CZE); 65 bodovaných mužů a 53 žen
  • 2012: 1. Maxim Tomilov (RUS) a Angelika Rainer (ITA); 4. Lucie Hrozová (CZE); 23. Mirek Matějec (CZE); 74 bodovaných mužů a 48 žen
  • 2011: 1. Yong Park Hee (KOR) a Anna Gallyamova (RUS); 2. Lucie Hrozová (CZE); 65 bodovaných mužů a 56 žen
  • 2010: 1. Markus Bendler (AUT) a Anna Gallyamova (RUS); 5. Lucie Hrozová (CZE); 44.-49. Lukáš Pálka (CZE); 56 bodovaných mužů a 32 žen
  • 2009: 1. Markus Bendler (AUT) a Maria Tolokonina (RUS); 4. Lucie Hrozová (CZE); 48 bodovaných mužů a 24 žen
  • 2008: 1. Simon Anthamatten (SUI) a Jenny Lavarda (ITA); 11. Lucie Hrozová (CZE); 13. Silvie Rajfová (CZE); 15. Jitka Mázlová (CZE); 30.-31. Stanislav Hovanec (CZE); 39.-42. Jiří Pelikán (CZE); 45 bodovaných mužů a 27 žen
  • 2007: 1. Evgeny Krivosheitsev (UKR) a Jenny Lavarda (ITA); 19. Jiří Pelikán (CZE); 31.-34. Stanislav Hovanec (CZE); 54 bodovaných mužů a 28 žen
  • 2006: 1. Harry Berger (AUT) a Ines Papert (GER); 14. Jiří Pelikán (CZE); 16.-17. Jitka Mázlová (CZE); 20.-21. Jarolsava Melounová (CZE); 21. Jan Doudlebský (CZE); 29.-32. Martin Louda (CZE); 34.-39 Dušan Janák (CZE); 48.-51. Jiří Slabý (CZE); 48.-51. Andrej Kolařík (CZE); 79. Stanisalv Hovanec (CZE); 86 bodovaných mužů a 29 žen
  • 2005: chybí údaje
  • 2004:
  • 2003:
  • 2002:
  • 2001:
  • 1999/2000: Will Gadd (CAN) a Kim Czizmazia (CAN) [39]

ledolezení (rychlost)
  • 2015: 1. Nikolay Kuzovlev (RUS) a Ekaterina Feoktistova (RUS); 25. Milan Dvořáček (CZE); 84 bodovaných mužů a 52 žen
  • 2014: 1. Nikolay Kuzovlev (RUS) a Maryam Filippova (RUS); 64 bodovaných mužů a 38 žen
  • 2013: 1. Egor Trapeznikov (RUS) a Julia Oleynikova (RUS); 57. Mirek Matějec (CZE); 69 bodovaných mužů a 30 žen
  • 2012: 1. Kirill Kolchegoshev (RUS) a Maryam Filippova (RUS); 20. Milan Dvořáček (CZE); 25. Mirek Matějec (CZE); 56.-59. Petr Adámek (CZE); 74 bodovaných mužů a 34 žen
  • 2011: 1. Pavel Batushev (RUS) a Maria Tolokonina (RUS); 14. Lucie Hrozová (CZE); 41.-43 Mirek Matějec (CZE); 53 bodovaných mužů a 36 žen
  • 2010: 1. Pavel Gulyaev (RUS) a Nadezda Shubina (RUS); 16.-17. Lucie Hrozová (CZE); 22. Mirek Matějec (CZE); 42 bodovaných mužů a 28 žen
  • 2009: 1. Pavel Gulyaev (RUS) a Maria Tolokonina (RUS); 37 bodovaných mužů a 11 žen
  • 2008: Matevz Vukotic (SLO) a Maria Tolokonina (RUS); 11. Jitka Mázlová (CZE); 12. Silvie Rajfová (CZE); 13. Lucie Hrozová (CZE); 15.-16. Jiří Pelikán (CZE); 28 bodovaných mužů a 13 žen
  • 2007: 1. Alexander Matveev (RUS) a Maria Shabalina (RUS); 33 bodovaných mužů a 7 žen
  • 2006: 1. Maxim Vlasov (RUS) a Julia Oleynikova (RUS); 24. Jiří Pelikán (CZE); 28.-29. Martin Louda (CZE); 33.-38. Jiří Slabý (CZE); 49 bodovaných mužů a 15 žen
  • 2005: chybí údaje
  • 2004:
  • 2003:
  • 2002:
  • 2001: ---

obtížnost
  • 1990: ---

rychlost
  • 1990: ---

bouldernig
  • 2000: ---

ledolezení (obtížnost)

ledolezení (rychlost)
  • 2014 UFA (Rusko): 1. Ivan Spitsyn (RUS) a Ekaterina Feoktistova (RUS); 43 mužů a 25 žen
  • 2012, Saas Fee (Švýcarsko): 16. Mirek Matějec (CZE); 37. Milan Dvořáček (CZE); 45. Petr Adámek (CZE); ? mužů a ? žen

Závody třídy Masters

Další závody světového významu

Univerzitní sport

Akademické mistrovství ČR
  • Akademické mistrovství ČR 2003
  • Akademické mistrovství ČR 2006
  • Akademické mistrovství ČR 2014
  • Akademické mistrovství ČR 2015
  • Akademické mistrovství ČR 2016

Výsledky závodů v České republice

Mistrovství Československé republiky

obtížnost

rychlost

bouldering

ledolezení (obtížnost)
  • 2005, Albrechtice: 1. Dušan Janák a Milada Činčerová
  • 2010, Brno (mezinárodní): 1. Juraj Švingál (SVK) a Lucie Hrozová; 2.
  • 2012, Brno: 1. Alexandar Mataruga (SLO) a Barbara Zwerger (ITA); 3. Mirek Matějec; 3. Martina Kratochvílová; 44 mužů a 9 žen ze 6 zemí[53]
  • 2013:
  • 2014:
  • 2015:

ledolezení (rychlost)
  • 2005, Albrechtice: 1. Maťo Grajciar (SVK); 2. Jiří Pelikán
  • 2012, Brno: 1. Anton Suchý (SVK) a Angelika Rainer (ITA); 2. Milan Dvořáček; 3. Martina Kratochvílová
  • 2013:
  • 2014:
  • 2015:

obtížnost

rychlost
  • 2010:
  • 2011:
  • 2012:
  • 2013:
  • 2014:
  • 2015 (Kladno, Brno, Kladno): 1. Jan Kříž a Andrea Pokorná

bouldering

Petrohradské padání (bouldering)

závody pod širým nebem v okolí města Jesenice a obcí Petrohrad, Ležky a Žihle

  • 2002 (Petrohrad): 1.
  • 2003 (Petrohrad): 1. Rostislav Štefánek
  • 2004 (Petrohrad): 1. Andrej Chrastina a Zuzka Ulrichová
  • 2005 (Petrohrad): 1.
  • 2006 (Petrohrad): 1.
  • 2007 (Petrohrad): 1. Adam Ondra a Nelly Kudrová
  • 2008 (Petrohrad): 1. Adam Ondra a Katarína Fickuliaková (SVK)[56]
  • 2009 (Petrohrad): 1. Rostislav Štefánek a Katarína Fickuliaková (SVK)
  • 2010 (Mlýnský vrch): 1. Adam Ondra a Agnieszka Ostrzalek (POL)
  • 2011 (Petrohrad): 1.
  • 2012 (Žihle): 1. Adam Ondra a Katarína Fickuliaková (SVK)
  • 2013 (Žihle): 1.
  • 2014 (Žihle): 1.
  • 2015 (Žihle): 1. Rostislav Štefánek a Eva Uvízlová

Mejcup (bouldering)

závodí se současně na několika umělých stěnách v Brně

Výsledky závodů mládeže ve světě

obtížnost
  • 1991: ---
  • 1992, Basilej (Švýsarsko): 1. Pavel Samoiline (RUS) a Muriel Sarkany (BEL); 10. Radek Ullmann (CZE); 11. Marek Havlík (CZE); 21. Matěj Pohorský (CZE); 27. Miroslav Stoličný (CZE); 46 juniorů a 9 juniorek
  • 1993: ---
  • 1994, Leipzig (Německo): 1. Fabien Mazuer (FRA), 1. François Petit (FRA) a Marie Guillet (FRA); 8.-9. Romana Karešová (CZE); 15.-16. Pavel Rýva (CZE); 33 juniorů a 16 juniorek
  • 1995, Laval (Francie): 1. Christian Bindhammer (GER) a Liv Sansoz (FRA); kat. junioři
  • 1997, Imst (Rakousko): 1. Maksym Petrenko (UKR) a Bettina Schöpf (AUT); 12. Daniel Kadlec (CZE); 14. Lucie Potěšilová (CZE); 29. Jan Havel (CZE); 55 juniorů a 23 juniorek
  • 1998, Moskva (Rusko): 1. Yves Hasbani (FRA) a Bettina Schöpf (AUT); 15. Daniel Kadlec (CZE); 34 juniorů a 19 juniorek
  • 1999, Courmayeur (Itálie): 1. Flavio Crespi (ITA) a Delphine Martin (FRA); 31. Ondřej Marčík (CZE); 54 juniorů a 28 juniorek
  • 2000, Amsterdam (Nizozemsko): 1. Pablo Barbero Alfonso (ESP) a Barbara Bacher (AUT); 12. Jakub Hlaváček (CZE); 14. Tomáš Mrázek (CZE); 20. Martina Kadlecová (CZE); 44. Ondřej Marčík (CZE); 62 juniorů a 28 juniorek
  • 2001, Imst (Rakousko): 1. Tomáš Mrázek (CZE) a Olga Šalagina (UKR); 22. Martina Kadlecová (CZE); 26. Jakub Hlaváček (CZE); 49 juniorů a 29 juniorek
  • 2002, Canteleu (Francie): 1. Cédric Lachat (SUI) a Natalija Gros (SLO); 14. Soňa Hnízdilová (CZE); 34. Petr Solanský (CZE); 51 juniorů a 33 juniorek
  • 2003, Veliko Tarnovo (Bulharsko): 1. Eduard Marin Garcia (ESP) a Caroline Ciavaldini (FRA); 28. Petra Melicharová (CZE); 38. Petr Caha (CZE); 53 juniorů a 33 juniorek
  • 2004, Edinburgh (Velká Británie): 1. Jorg Verhoeven (NED) a Caroline Ciavaldini (FRA); 16. Jan Zbranek (CZE); 26. Kristýna Ondrová (CZE); 56 juniorů a 35 juniorek
  • 2005, Bejing (Čína): 1. Daniel Winkler (SUI) a Mina Markovič (SLO); 5. Jan Zbranek (CZE); 16. Lucie Rajfová (CZE); 56 juniorů a 44 juniorek
  • 2006, Imst (Rakousko): 1. Sean McColl (CAN) a Katharina Saurwein (AUT); 21. Lucie Hrozová (CZE); 28. Eliška Karešová (CZE); 32. Štěpán Stráník (CZE); 57 juniorů a 47 juniorek
  • 2007, Ibarra (Ekvádor): 1. Sači Amma (JPN) a Christine Schranz (AUT); 5. Silvie Rajfová (CZE); 15. Lucie Hrozová (CZE); 50 juniorů a 29 juniorek; 6. Martin Stráník (CZE) kat. A; 47 závodníků kat. A; 16. Edita Vopatová (CZE) kat. B; 38 závodnic kat. B
  • 2008, Sydney (Austrálie): 1. Jakob Schubert (AUT) a Akijo Noguči (JPN); 3. Martin Stráník (CZE); 17. Silvie Rajfová (CZE); 36. Tereza Čermáková (CZE); 54 juniorů a 43 juniorek
  • 2009, Valence (Francie): 1. Jakob Schubert (AUT) a Charlotte Durif (FRA); 8. Martin Stráník (CZE); 38. Martin Šifra; 42. Barbora Škorpilová (CZE); 45. Lukáš Skřejpek (CZE); 70 juniorů a 45 juniorek
  • 2010, Edinburgh (Velká Británie): 1. Thomas Tauporn (GER) a Alexandra Ladurner (ITA); 37. Stanislav Pekárek (CZE); 38. Tomáš Binter ml. (CZE); 56. Vojtěch Ličko (CZE); 65 juniorů a 37 juniorek
  • 2011, Imst (Rakousko): 1. Jure Raztresen (SLO) a Julia Serrière (FRA); 35. Tomáš Binter ml. (CZE); 39. Jan Jeliga (CZE); 44. Stanislav Pekárek (CZE); 45. Michaela Zbořilová; 46.-47. Markéta Pavlíčková (CZE); 50. Dominik Uher (CZE); 62 juniorů a 47 juniorek
  • 2012, Singapur: 1.
  • 2014, Noumea (Francie): 1.
  • 2016, Guangzhou (Čína): 1.

rychlost

bouldering
  • 2016, Guangzhou (Čína): 1.
  • 2015, Arco (Itálie): 1. Čon Džong-won (KOR) a Stasa Gejo (SRB); 44.-45. Andrea Pokorná (CZE) kat. junioři
  • 2014: ---
  • 2013: ---
  • 2012: ---

ledolezení (obtížnost)
  • 2015, Saas-Fee (Švýcarsko): 1. Kevin Huser (SUI) a Nadezda Smirnova (RUS); 17 juniorů a 4 juniorky
  • 2014, Champagny (Francie): 1. Janez Svoljak (SLO) a Martina Kratochvílová (CZE); 13 juniorů a 5 juniorek
  • 2013, Saas Grund (Švýcarsko): 1. ? (?) a Petra Klinger (SUI); 2. Martina Kratochvílová (CZE) a 12. Petr Hartman (CZE); ? juniorů a ? juniorek
  • 2012: ---

ledolezení (rychlost)
  • 2015, Saas-Fee (Švýcarsko): 1. Kartashev Vladimir (RUS) a Koshcheeva Ekaterina (RUS); 13 juniorů a 4 juniorky
  • 2014, Champagny (Francie): 1. Leonid Malykh (RUS) a Ekaterina Koshcheeva (RUS); 12 juniorů a 4 juniorky

obtížnost

14. Vojtěch Trojan (CZE), 23. Vojtěch Vlk, 30. Jan Kendík (CZE) kat. A; 7. Eliška Adamovská, 20. Lenka Slezáková, kat. B

  • 2014, Edinburgh (Velká Británie): 1. Maël Bonzom (FRA) a Anak Verhoeven (BEL); 15. Tereza Svobodová (CZE); 18. Martin Jech (CZE); 22.-23. Petr Čermák (CZE); 24. Štěpán Volf (CZE); 30 juniorů a 23 juniorek;

17. Eliška Vlčková (CZE); 26. Petr Kliger (CZE); 30. Vojtěch Sedláček; 31. Jana Vincourková (CZE); 34. Jakub Dvouletý (CZE); 34. Veronika Scheuerová (CZE); 37. Jan Doseděl (CZE); kat. A; 6. Vojtěch Trojan (CZE); 9. Vojtěch Vlk (CZE), 9. Veronika Peltrámová (CZE); 22. Jan Kendík (CZE), kat. B

rychlost
  • 2015, Edinburgh (Velká Británie): 1. Aleksandr Shikov (RUS) a Patrycja Chudziak (POL); 9. Jan Kříž (CZE); 13 juniorů a 13 juniorek; 1. Matěj Burian (CZE) kat. B
  • 2014, Edinburgh (Velká Británie): 1. Nambot Quentin (FRA) a Nina Lach (AUT); 6. Jan Kříž (CZE) kat. junioři; 10. Matěj Burian (CZE) kat. B
  • 2013, Imst (Rakousko): 1. Artem Savelyev (RUS) a Anouck Jaubert (FRA); 22 juniorů a 11 juniorek
  • 2012, Gémozac (Francie): 1. Sergei Luzhetskii (RUS) a Julija Kaplinová (RUS); 11. Eva Křížová (CZE); 13. Roman Kučera (CZE); 13 juniorů a 12 juniorek; 4. Jan Kříž (CZE) kat. A; 21. Martin Jech (CZE) kat. A; 21 závodníků v kat. A
  • 2011: ---
  • 2000, Ravena (Itálie): čeští medailisté, neoficiální ME

bouldering
  • 2013, Grindelwald (Švýcarsko): 1. Domen Škofic (SLO) a Karoline Sinnhuber (AUT); 40. Dominik Otto (CZE); 41 juniorů a 27 juniorek
  • 2000, Ravena (Itálie): čeští medailisté, neoficiální ME

Výsledky závodů mládeže v České republice

obtížnost
  • 2015

rychlost

bouldering
  • v posledních letech

ČP mládeže
  • v disciplínách obtížnost, rychlost a bouldering

Tendon cup
  • závody druhého stupně v lezení na obtížnost, dříve Lanex cup

Překližka cup
  • seriál závodů v různých disciplínách pořádaný na lezeckých stěnách v západních Čechách

Moravský pohár mládeže
  • seriál závodů v lezení na obtížnost pořádaný na Moravě

Odkazy

Reference
  1. Historie sportovního lezení na stránkách World Games. www.theworldgames.org [online]. [cit. 2014-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-16.
  2. Aktuálně, MS Chamonix 2003
  3. Mistrovství světa viděno očima kouče (2005)
  4. Poslední tři světové rekordy mužů a žen (R)
  5. Profil Tomáše Mrázka na stránkách IFSC
  6. Profil Adama Ondry na stránkách IFSC
  7. Profil Libora Hrozy na stránkách IFSC
  8. Potlach na baru s Lucií Hrozovou a další články o Lucii
  9. IWC Busteni, výsledky českých závodníků v ledolezení a jiné články
  10. Profil Martina Stráníka na stránkách IFSC
  11. Profil Věry Kotasové-Kostruhové na stránkách IFSC
  12. Profil Silvie Rajfové na stránkách IFSC
  13. Kalendář závodů ČHS. www.horosvaz.cz [online]. [cit. 2014-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
  14. Komise soutěžního lezení mládeže ČHS. www.horosvaz.cz [online]. [cit. 2014-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-13.
  15. Olympijský sen 2020
  16. Theuiaa.org: Ledolezení na ZOHM 2016. www.theuiaa.org [online]. [cit. 2016-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-23.
  17. Světový závodní ranking
  18. Český závodní ranking. www.horosvaz.cz [online]. [cit. 2014-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-28.
  19. Mezinárodní pravidla závodů
  20. Pravidla závodů na stránkách ČHS. www.horosvaz.cz [online]. [cit. 2014-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-13.
  21. Seznam trenérů ČHS licence A a licence B. www.horosvaz.cz [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-26.
  22. MS 2014 v Gijonu - reportáž a výsledky
  23. MS 2012 v Paříži - výsledky
  24. Výsledky MS Arco 2011 na Lezci.cz
  25. Výsledky MS Arco 2011 (O) na stránkách IFSC
  26. MS Xining 2009 - reportáž na Lezci
  27. Výsledky MS Avilés 2007 na stránkách IFSC
  28. Historický úspěch Českého sportovního lezení (rok 2001)
  29. MS Paříž 2012 – výsledky (S)
  30. MS Mnichov 2014 - reportáž a výsledky
  31. MS Paříž 2012 – první část
  32. Výsledky MS Arco 2011 (B)
  33. MS ve sportovním lezení 2011
  34. Lezec.cz: Výsledky SP 2015 a celkové shrnutí historie SP
  35. výsledkový ranking 2010 na stránkách IFSC
  36. SP Kranj - Tomáš Mrázek vyhrál i celý SP
  37. ranking SP 1997 na starých stránkách IFSC
  38. iceclimbingworldcup results-rankings. www.iceclimbingworldcup.org [online]. [cit. 2015-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22.
  39. Světový pohár 2000
  40. ME Paříž 2008 – výsledky (O)
  41. závodní karta Jana Kareše na starších stránkách IFSC
  42. MČR 2002 v Praze - reportáž a výsledky
  43. MČR 2006 v Praze - reportáž a výsledky
  44. MČR 2010 v Brně - reportáž a výsledky
  45. Lezec.cz: MČR v Ústí nad Labem
  46. MČR rychlost 2005 - reportáž a výsledky
  47. stránky závodů Sambar Speed
  48. Lezec.cz: Mistrovství ČR v boulderingu (první ročník 2002)
  49. Eemontana.cz: 200 slov: Závodní bouldering se vrací tam, kde v roce 2002 začínal. Do Prahy (pozvánka 2017 a historie)
  50. Lezec.cz: MČR 2003 v Brně - reportáže z MČR a výsledky
  51. James.sk: MČR v boulderingu, Nescafé Boulder Tour 2005, Václavské náměstí. www.james.sk [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-01.
  52. Horyinfo.cz: Nescafé Boulder Projekt 2006 - Mistrovství České republiky v boulderingu
  53. MČR v drytoolingu 2012
  54. Výsledky ČP 2014 obtížnost
  55. Výsledky ČP 2014 bouldering
  56. Lezec.cz: z Petrohradského PADání 2008
  57. Mejcup.cz: galerie vítězů

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.