Lezení na rychlost

Lezení na rychlost (R, Rychlost, anglicky: S, Speed climbing, Speed) je disciplína sportovního lezení, při níž se lezci snaží přelézt danou cestu v co nejkratším čase.[1]

Tato disciplína je podobná lezení na obtížnost v tom, že lezec je zpravidla jištěný lanem, vertikální sprint je však spíše atletika, kdežto obtížnost má blíže ke gymnastice. Tím se odlišuje i příprava sportovců. Lezení na obtížnost má nejblíže ideálům horolezectví, lezení na rychlost je více srozumitelné pro diváckou laickou veřejnost. V posledních deseti letech (cca od roku 2010) je nejvíce populární bouldering - lezení krátkých těžkých cest nad dopadovou matrací (buldermatkou). Při závodech se staví menší konstrukce, tělocvičny mají menší nároky na prostor, závodníci se rychleji střídají a na světových i národních závodech mají nejvyšší účast. Při lezení na obtížnost či bouldringu se někdy používá měření času jako pomocné hodnotící kritérium, z organizačních důvodů mají závodníci také časový limit na přelezení cest.[2]

Závody

Čas výstupu lze porovnávat na jedné cestě, nebo na dvou i více totožných cestách zároveň. Pokud se soutěží na různých cestách, závodníci lezou obě dvě a časy se sčítají. Od roku 2009 se na světových závodech leze na standardní cestě, která má patnáct metrů (existuje i desetimetrová varianta) a standardizované parametry včetně certifikace.[3]

Skalní lezení

Po celém světě se pořádají setkání skalních lezců, při nichž je hlavní či vedlejší soutěží (např. sběrač) přelézání co největšího počtu cest za dvanáct nebo dvacetčtyři hodin. V ČR patří mezi tyto závody např. Kozelkovská dvanáctihodinovka, Petrohradské padání či Skalní muž.

Jumarování

Měření času najdeme i na závodech v průmyslovém lezení či stromolezení (účastní se jich také např. záchranáři a jeskyňáři). Zejména při výstupu na laně s technickými pomůckami (blokanty) obecně známými jako tzv. jumary, jumarování v ČR: např. závody Chlumochod, nebo Sambar Steel.[4]

Hory a skály

Vícedélkové skalní lezení

Velkou tradici má lezení na čas zejména v Yosemitském údolí, v Kalifornii, kde lezci postupně až jeden kilometr dlouhé výstupy překonávali za jeden den (jindy i více dní). Postupem let dokázali lezci přelézat i dvě cesty různé za jeden den, přibližně v roce 2014 už nejvýkonnější lezci dokázali za jeden den přelézt i tři různé cesty.[5][6]

Horolezectví

Odedávna hrála rychlost svou roli i při horských výstupech, což bylo taktické zejména s ohledem na předpověď a proměnlivost počasí, ale i pro plánování potřebného materiálu a potravin. Jak u horolezeckých, tak u skalních výstupů se u popisu přelezů nebo v průvodcích zaznamenával a porovnával i čas nutný k výstupu. Tradičně se jedná o přechody horských hřebenů, ale soupeřivost a zvyšování výkonnosti se odrážely ve všech oblastech horolezectví (svou roli zde hraje i technologický pokrok). Z posledních let jsou známé extrémní alpské výstupy v řádu hodin, ale i pokusy o zdolání osmitisícovek za jeden den.

Ocenění

Za rychlolezení získal Američan Dean Potter v roce 2003 mezinárodní ocenění Laureus World Sports Awards.

Odkazy

Reference
  1. Horosvaz.cz - Český horolezecký svaz (ČHS): soutěžní lezení
  2. ifsc-climbing.org - Mezinárodní federace sportovního lezení (IFSC): historie lezení, kalendář závodů
  3. Český horolezecký svaz: pravidla soutěžního lezení
  4. Speleo.kuk.cz: výsledkové listiny Chlumochod
  5. Steve Roper: Camp 4: Vzpomínky yosemitského skálolezce, Trango, Vsetín, 1997, ISBN 80-86053-10-5
  6. film série Reel rock 9: Valley Uprising (2014)]

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.