Stavěč cest

Zpravidla podle zadání (výkonnost či stáří uživatelů, nebo příslušná část závodu) stavěč předem promyslí a poté umístí na stěnu lezecké "chyty", "stupy", nebo "struktury", tak aby cestu bylo možné "lézt" v jedné linii od "nástupu" na zemi až po poslední "chyt" - "top" u "slaňovacího (spouštěcího) bodu" a to buď přirozeně, nebo s lezeckými problémy. U nástupu poté může označit cestu cedulkou s názvem, barvou chytů, obtížnosti a jménem, tyto údaje slouží pro orientaci dalších lezců. Používá se jedna barva chytů, sousední cesty se barevně liší. Na umělých stěnách jsou cesty obměňovány i několikrát do roka a pro větší pestrost je z různých značek chytů staví několik stavěčů. Při výměně cest je třeba všechny chyty sundat, omýt, usušit a stěnu očistit - může to dělat stavěč, nebo i jiný pomocník. Stavba jedné cesty může trvat např. 1 - 4 hodiny. Jištění (nýty s karabinami) jsou součástí stěny, stavěč může mít za úkol jejich údržbu, nebo být zaměstnancem firmy, která staví i lezecké stěny.

Profesionální stavěči dostávají za každou novou cestu příslušný honorář. Stavěči na závodech jsou placeni za závod, kde mají kromě stavby a výměny cest na starosti také řešení technických problémů během závodu (např. výměnu ulomeného chytu, dotažení uvolněného, případně jejich čištění). Cesty pro jednotlivá závodní kola od kvalifikace až po finále se předem postaví, na chytech a stěně se popíší značkami a uloží do beden. Během přestávky mezi jednotlivými koly závodu se pak cesty snadno obmění, případně se jen upraví podle výkonnosti postupujících závodníků. Ženy někdy lezou stejné cesty jako muži, s přidanými nebo pootočenými chyty. V případě závodů vyššího stupně mají v Česku stavěči stanovenou minimální odměnu dle předpisů pro pořádání závodů od ČHS pro udržení standardu kvality závodů.

Mezi prestižní uznávané mezinárodní stavěče závodních cest pro lezecké závody patří např. polský vynikající lezec Adam Pustelnik (Chief Routesetter IFSC), kterého si zvou také největší lezecká centra pro stavbu nových lezeckých cest. Mezinárodní stavěčskou licenci IFSC má zatím z České republiky pouze Jan Zbranek, který také v roce 2013 proškolil v rámci Českého horolezeckého svazu první národní oficiální licencované stavěče závodních cest v rámci zkvalitnění úrovně českého závodního lezení, v roce 2015 se konal druhý kurz.[1][2]

V Česku nemají dosud stavěči licenci.

Ve skalách a horách se cesty "nestaví", nýbrž zdola "přelézají", včetně případného umístění stabilního jištění během výstupu "prvovýstupcem". V případě dělání cest "shora" hovoříme o "autorovi/autorech" cesty, případně poté o "prvním přelezci", dále se počítají opakování přelezu. Někteří prvovýstupci mají na kontě i tisíce nových cest. Jméno prvního přelezce se může zaznamenávat i u boulderů. Náklady si hradí prvovýstupci či autoři, případně mohou využít dotace/slevy na materiál či sponzoring. Výjimku ve světě tvoří lezci, kteří jsou místními spolky nebo podnikateli finančně podporováni k tvorbě dalších nových skalních cest na podporu cestovního ruchu. Údržbu jištění ve skalách mají poté na starosti proškolení oficiální správci skal (s odměnou či bez).