Sojuz 38

Sojuz 38 byla kosmická loď SSSR z roku 1980, která dopravila na sovětskou orbitální stanici Saljut 6 mezinárodní rusko/kubánskou posádku. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1980-075A. Byl to 74. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl TAJMYR.[1]

Sojuz 38
Znak
Údaje o lodi
COSPAR 1980-064A
Hmotnost 6 800 kg
Údaje o letu
Volací znak Таймыр ("Tajmyr")
Členů posádky 2
Datum startu 18. září 1980 19:11:03 UTC
Kosmodrom Bajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa LC1
Nosná raketa Sojuz
Délka letu 7 d 20 h 43 m 24 s
Datum přistání 26. září 1980 15:54:27 UTC
Apogeum 273,5 km
Perigeum 199,7 km
Sklon dráhy 51,64°
Doba oběhu 88,94 min
Počet oběhů 124
Navigace
Předchozí Následující
Sojuz 37 Sojuz T-3

Posádka

Dvoučlennou posádku, sedmou mezinárodní v rámci programu Interkosmos tvořili tito kosmonauti:

Průběh letu

Start

Loď odstartovala 18. září 1980 večer z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, loď se dostala na orbitu 195 – 287 km, bez problémů fungoval i zapnutý systém automatického přibližování. K pevnému připojení na zadní spojovací uzel stanice došlo večer 19. září 1980 a krátce po půlnoci SEČ oba kosmonauti přešli do Saljutu 6. Zde se setkali se čtvrtou základní posádkou stanice, kosmonauty Leonidem Popovem a Valerijem Rjuminem, kteří zde sloužili již téměř půl roku.

V době jejich příletu měla za sebou stanice 3 roky existence na oběžné dráze Země. U jejího předního uzlu byla připojena loď Sojuz 37, se kterou přiletěla předchozí návštěva s kosmonauty Gorbatkem a Pham Tuanem. Ta odletěla v lodi jiné, Sojuzu 36 a svou loď zanechala zde pro potřeby stálé posádky.

Práce na stanici

Mezinárodní návštěva na stanici strávila sedm pracovních dní a během nich provedla celá čtveřice 22 sovětsko-kubánských experimentů různého charakteru. Názvy některých z nich: Cortex, Vision, Balance, Immunidad, Antropometria.

Potom si posádka Sojuzu 38 do své lodi přenesla osobní věci i výsledky experimentů.

Odlet domů

Romaněnko s Méndezem nastoupili 26. září 1980 do své lodě, po několika hodinách se od stanice odpojili a zahájili sestupný manévr. Oddělená kabina s pomocí padákového systému přistála téhož dne asi 175 km od Džeskazganu na území Kazachstánu.[2][3]

Stanice Saljut 6 zůstala na oběžné dráze Země i se svou stálou posádkou.

Konstrukce Sojuzu

Udaná startovací hmotnost byla 6800 kg vč.200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém.

Odkazy

Reference
  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 314.
  2. Malá encyklopedie kosmonautiky, s. 315
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Sovětští kosmonauti, s. 192.

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.