Sojuz 36

Sojuz 36 byla kosmická loď SSSR z roku 1980, která dopravila na sovětskou orbitální stanici Saljut 6 mezinárodní rusko/maďarskou posádku. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1980-041A a byl to 71. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl ORION.[1]

Sojuz 36
Znak
Údaje o lodi
COSPAR 1980-041A
Hmotnost 6 800 kg
Údaje o letu
Volací znak Орион ("Orion")
Členů posádky 2
Datum startu 26. května 1980 18:20:39 UTC
Kosmodrom Bajkonur, Kazachstán
Vzletová rampa LC1
Nosná raketa Sojuz
Délka letu 65 d 20 h 54 m 23 s
Datum přistání 31. července 1980 15:15:02 UTC
Apogeum 281,9 km
Perigeum 197,5 km
Sklon dráhy 51,62°
Doba oběhu 89,0 min
Počet oběhů 1 038
Navigace
Předchozí Následující
Sojuz 35 Sojuz T-2

Posádka

Dvoučlennou posádku, pátou mezinárodní v rámci programu Interkosmos tvořili tito kosmonauti:

Průběh letu

Start

Loď odstartovala 26. května 1980 večer z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, loď se dostala na orbitu 191 – 265 km, bez problémů fungoval i zapnutý systém automatického přibližování . K pevnému připojení na zadní spojovací uzel stanice došlo večer 27. května 1980 a krátce před půlnocí SEČ oba kosmonauti přešli do Saljutu 6. Zde se setkali se čtvrtou základní posádkou stanice, kosmonauty Leonidem Popovem a Valerijem Rjuminem, kteří zde sloužili již osm týdnů.

V době jejich příletu měla za sebou stanice přes 2,5 roku existence na oběžné dráze Země. U jejího předního uzlu byla připojena loď Sojuz 35, se kterou přiletěli Popov s Rjuminem.

Práce na stanici
Znak Interkosmos

Mezinárodní návštěva na stanici strávila sedm pracovních dní a během nich provedla celá čtveřice 20 sovětsko-maďarských experimentů.

Potom si obě posádky vyměnily své lodě, tedy si přenesly anatomická sedadla, osobní věci a do starší lodě i výsledky experimentů.

Odlet domů

Kubasov s Farkasem nastoupili 3. června 1980 do lodě Sojuz 35, po několika hodinách se od stanice odpojili a zahájili sestupný manévr. Oddělená kabina s pomocí padákového systému přistála téhož dne asi 140 km od Džezkazganu na území Kazachstánu.[2].

Osudy Sojuzu 36

Členové stálé posádky novou loď přeparkovali 4. června 1980 ze zadního na přední spojovací uzel a zde zůstala téměř další dva měsíce. Pak ji využila ke svému návratu na Zem další z návštěv na stanici, Rus Viktor Gorbatko a Vietnamec Pham Tuan. S kabinou lodě přistáli 31. července 1980 také v Kazachstánu.[3]

Konstrukce Sojuzu

Udaná startovací hmotnost byla 6800 kg vč.200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém..

Odkazy

Reference
  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s. 313.
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Valerij Nikolajevič Kubasov, s. 132.
  3. Malá encyklopedie kosmonautiky, s. 314

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.