Socialistická autonomní oblast Vojvodina

• 1945 - 1963: Autonomní oblast Vojvodina jako součást Lidové republiky Srbsko
• 1963 - 1990: Socialistická autonomní oblast Vojvodina jako součást Socialistické republiky Srbsko

Již v roce 1945 rozhodlo Národní shromáždění Lidové republiky Srbsko o vytvoření dvou autonomních oblastí: Kosova a Vojvodiny.[2] Významným mezníkem ve vývoji autonomních oblastí však byla až ústava z roku 1974, která zaváděla několik principů, z nichž pro existenci autonomních oblastí byly nejvýznamnější zásada dohadování republik a autonomních oblastí, zásada rovnoprávné účasti oblastí a autonomních oblastí v orgánech federace a zásada odpovědnosti republik a autonomních oblastí za vlastní rozvoj a současně za rozvoj SFRJ jako celku.

V červenci 1988 se z iniciativy Miloševićova vedení Srbska konají v Novém Sadu demonstrace proti vedení autonomní oblasti. Vedení Svazu komunistů Vojvodiny o situaci jednalo a závěry z tohoto uzavřeného zasedání, na němž byl kritizován postup Bělehradu, po několika dnech zveřejnilo, což vyvolalo srbské rozhořčení.[3] Na následujícím zasedání ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie odmítl Slobodan Milošević možnost změn ústav autonomních oblastí.[4]

V lednu 1988 začíná proces ústavních reforem v Srbsku, na jehož konci jsou v březnu 1989 omezeny pravomoci autonomních oblastí. Oblasti přišly o právo veta na ústavní změny v republice a částečně také o svou zákonodárnou, správní a soudní pravomoc.[5] Shromáždění Vojvodiny dodatky srbské ústavy, které toto prováděly, schválilo 24. března 1989.[5]

Definitivní konec autonomie přinesla nová srbská ústava z 28. září 1990.[1]

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů.

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SAO Vojvodina.