Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení je určen rodině nebo jednotlivci s nízkými příjmy. Žadatel zároveň musí být vlastníkem nebo pronájemcem daného byt či domu a musí v něm být nahlášen k trvalému pobytu. Krom českého občana má nárok na příspěvek na bydlení také občan Evropské unie dle Nařízení Rady (EEC) 1408/71 a 1612/68. U cizince se za trvalý pobyt na území České republiky považuje pobyt po uplynutí jednoho roku (365 dní) ode dne, kdy se přihlásil k pobytu. Do uvedené lhůty se nezapočítává doba, kdy je cizinec žadatelem o udělení azylu a je ubytovaným v některém pobytovém středisku provozovaném Ministerstvem vnitra. Příspěvek na bydlení však mohou od roku 2008 získat i další, v zákoně o státní sociální podpoře podpoře uvedené osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt.[5]

Aby byl příjem považován za nízký, musí splňovat tyto podmínky:

• Příspěvek na bydlení je žadateli přiznán, pokud jsou měsíční náklady na bydlení vyšší než 30 % měsíčního příjmů domácnosti. V Praze je to 35 %.
• A zároveň nesmí těchto 30 % (35 % v Praze) příjmů přesahovat zákonem stanovené normativní náklady na bydlení, které se odvíjí od velikosti města či obce a počtu členů domácnosti.

Příjem domácnosti je určen z příjmů všech osob s trvalým pobytem v dané domácnosti, tj. i těch, kteří tam přímo nežijí.

Do příjmů se započítávají:

• čisté příjmy z podnikání,
• čisté příjmy ze zaměstnání,
• podpora v nezaměstnanosti,
• dávky nemocenského pojištění,
• rodičovský příspěvek,
• přídavky na dítě,
• všechny typy důchodu.

Do měsíčních nákladů, se kterými se srovnává příjem domácnosti, se započítávají náklady:

• na plyn,
• na elektřinu,
• na topení,
• na teplou vodu,
• na vodné a stočné,
• na televizi a rozhlas,
• na odvoz komunálního odpadu,
• na pevná paliva.

K nákladům u pronájmu se započítává také nájemné.

Náklady a příjmy se vždy posuzují za předcházející tři měsíce. Při přestěhování na novou adresu k tomu však nelze přikročit. Tehdy se bere v potaz 80 % normativních nákladů na bydlení nebo se vychází z nákladů na bydlení, které bylo nutné vynaložit v předchozím bytě či domě.

Příspěvek na bydlení se určuje na základě těchto údaj:

• obec, ve které žadatel bydlí,
• typ bydlení (nájemní, družstevní, osobní vlastnictví),
• počet osob, které jsou hlášeny v domácnosti k trvalému pobytu,
• měsíční průměr čistých příjmů za kalendářní čtvrtletí,
• životní minimum,
• nájemné,
• náklady na bydlení,
• náklady na vytápění.

Jeho výše je pak rovna rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a příjmem domácnosti vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35 pro Prahu.

Normativní náklady na bydlení jsou definovány jako průměrné náklady na bydlení pro danou velikost města, typ bydlení a počet nahlášených členů domácnosti. Základem normativních nákladů je pro nájemní byty nájemné v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty v osobním vlastnictví jsou to obdobné náklady. Do nákladů jsou započítány také další související náklady, tj. ceny služeb a energií.

Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 v Kč měsíčně:

Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018:

Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 za kalendářní měsíc:

Získaný příspěvek je možné pobírat neomezenou dobu.[6]

Žádost o příspěvek na bydlení se podává na úřadu práce. K žádosti je nutné přiložit potřebné dokumenty, které je možné stáhnout online nebo získat na místě. Na jejich základě je žádost vyhodnocena.

Tyto dokumenty jsou:

• žádosti o příspěvku na bydlení,
• dokladu o výši nákladů na bydlení,
• dokladu o výši čtvrtletního příjmu.