Smrkovník plazivý
Smrkovník plazivý (Goodyera repens) je nenápadná orchidej s drobnými květy, která obvykle roste ve skupinkách. Je jediným druhem rodu smrkovník, který v české přírodě roste. Patří mezi orchideje, jejichž na podzim vyrostlé listové růžice přečkají bez úhony zimu a na jaře pokračují v růstu.
Smrkovník plazivý | |
---|---|
Smrkovník plazivý (Goodyera repens) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
Čeleď | vstavačovité (Orchidaceae) |
Rod | smrkovník (Goodyera) |
Binomické jméno | |
Goodyera repens (L.) R.Br., 1813 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na přelomu 19. a 20. století se na území dnešní České republiky objevoval roztroušeně s hlavním výskytem ve středních polohách, ale ke konci 20. století značně ustoupil a nyní je rostlinou ohroženou vyhynutím.[1][2]
Rozšíření
Druh je rozšířen sice po velkém cirkumboreálním území, kde však roste jen roztříštěně. Vyskytuje se, mimo blízkosti Středozemního moře a Atlantského oceánu, téměř v celé Evropě až po Ural, dále východním směrem se objevuje ve většině zemí Kavkazu a přes Afghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán a Altajskou republiku až na Dálný východ, kde má arelu na poloostrově Kamčatka. Ve vyšších nadmořských výškách proniká dále na jih než v nižších. Na západní polokouli je rozšířen od Aljašky a Yukonu na severu přes celou Kanada až po Arizona a Nové Mexiko na jihu Spojených států.[1][2][3][4]
Ekologie
Stanoviště smrkovníku plazivého jsou nejčastěji polostinné, mechové, jehličnaté či smíšené lesy nebo jejích okraje. Bylinám nejlépe vyhovují mírně zásadité, poměrně suché a hodně humózní půdy. Vyskytují se do nadmořské výšky až 3000 m. Rostou v lesích starších, obvykle mezi stromy ve věku nejméně 70 let a více.[1][3][5]
Popis
Vytrvalá, drobná, světle zelená rostlina, vysoká od 5 do 25 cm, vyskytující se nejčastěji ve skupinkách. Lodyha je obvykle nevětvená, vystoupavá až přímá, roste z husté listové růžice a výše je žláznatě chlupatá a šupinatá. Z pupenu dlouze plazivého oddenku vyrůstá na podzim listová růžice, přezimuje a na jaře z ní vyraší květná lodyha, v době kvetení již růžice usychá. Listy v růžici s krátkými, pochvatými řapíky jsou podlouhle vejčité až široce eliptické, na konci zašpičatělé, mají nápadně síťnatou žilnatinu a bývají dlouhé 2 až 4 cm a široké 1 až 2 cm.
Koncové květenství bývá vytvořeno z 10 až 15 drobných, odstálých, bělavých, nicích a slabě vonných květů s čárkovitými listeny. Vytvářejí hustý, jednostranný, zpravidla slabě šroubovitě stočený klas dlouhý 3 až 4 cm. Kališní lístky jsou zevně jemně žláznaté, vejčité, nazelenalé nebo bílé. K sobě skloněné korunní lístky jsou úzce kopinaté, špičaté, bílé a dlouhé okolo 4 mm. Dvoudílný pysk bez ostruhy mívá asi 3 mm, jeho zadní část je bradavičnatá a polokulovitě vydutá a přední trojhranná je plochá. Stopkatý, válcovitý semeník je vřetenovitě stočený. Protandrické květy rozkvétají od začátku července do konce srpna a jsou opylovány hmyzem, hlavně čmeláky. Opylovačům poskytují nektar.
Plod je vejčitá tobolka až 12 mm dlouhá s mnoha malými a lehkými semeny. Ta si podržují klíčivost jen po krátkou dobu, lépe klíčí na světle.[1][2][3][5][6][7]
Rozmnožování
Tato orchidej se rozmnožuje jak oddenky, tak i semeny rozptýlenými větrem. V prvém případě, který je mnohem častější, se jedná o rozmnožování vegetativní, kdy skupina rostlin vyskytujících se v bezprostřední blízkosti vyrůstá z nehluboko rozprostřeného oddenku původní rostliny, proto se často vyskytují ve skupinách.
Semena jsou velmi lehká a slabý vítr je odnáší na velké vzdálenosti, ale jen velmi těžko najdou vhodná prostředí k zakořenění. Obdobně jako ostatní terestrické orchideje potřebuje i tato při klíčení mykorhizního symbionta. V tomto případě to je nejčastěji houba kořenomorka Rhizoctonia goodyerae-repentis, která se propojí myceliem s bezlistým zárodkem orchideje a vyživuje jej. Pokud semeno úspěšně vyklíčí trvá nejméně pět let, než vytvoří listovou růžici a další tři roky než vyroste květná lodyha.[1][3][5]
Ohrožení
Smrkovník plazivý na mnoha původních lokalitách vyhynul; stalo se to pravděpodobně z důvodu nešetrného lesního hospodaření. Pro plytce kořenící oddenek je velmi škodlivé kácení stromů za pomoci těžké mechanizace a hlavně skrývka vrchní lesní půdy, stejně tak jako odstranění stromů zajišťující stín a bránící před větrem. Protože se vyskytuje jen na několika roztroušených lokalitách, počty kvetoucích jedinců stále klesají a navíc se nedá očekávat brzký zvrat, byl v "Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.", stejně jako v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání", zařazen mezi nejpřísněji chráněné rostliny (§1) a (C1), mezi druhy kriticky ohrožené.[1][3][8][9]
Galerie
- Listové růžice
- Květy
- Květenství
- Zrající tobolky
Odkazy
Reference
- PODEŠVA, Zdeněk. BOTANY.cz: Smrkovník plazivý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 09.07.2007 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (česky)
- AtlasRostlin.cz: Smrkovník plazivý [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (česky)
- DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Smrkovník plazivý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 25.07.2016 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (česky)
- US National Plant Germplasm System: Goodyera repens [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- Goodyera repens [online]. US Forest Service, Washington, D.C., USA [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- Databáze C1 rostlin: Smrkovník plazivý [online]. Informační systém ochrany přírody, AOPK ČR, Praha [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (česky)
- FRAAß, Florian. Kriechendes Netzblatt - Goodyera repens [online]. Peter Müller, Arbeitskreis Heimische Orchideen Bayern e.V., München, DE, rev. 2012 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (německy)
- Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (česky)
- GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 30.11.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu smrkovník plazivý na Wikimedia Commons
- Taxon Goodyera repens ve Wikidruzích
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření smrkovníku plazivého v ČR