Smilov (vojenský újezd Libavá)

Smilov (německy Schmeil) je zaniklá obec[1] ve vojenském újezdu Libavá v Oderských vrších v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, která se nachází východně od kopce Čepka, jihovýchodně od kopce Dřemovická. Okrajová část obce, která se nachází mimo vojenský prostor u železniční trati Olomouc - Opava východ, nezanikla.[1]

Smilov
památník zaniklé obce
Lokalita
Charakterzaniklé sídlo
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°41′57″ s. š., 17°29′8″ v. d.
Základní informace
Nadmořská výška~ 580 m n. m.
Smilov
Další údaje
Zaniklé obce.cz424
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smilov po staletí patřil k biskupskému komornímu statku, jmenovitě je uveden v listině olomouckého biskupa Bohuše ze Zvole, vystavené v Olomouci 7. dubna 1456. Ovšem je možné, že byl ještě starší, soudě podle slovanského názvu a podle pojmenování polních tratí (Alt Schmeil, Obere Alt Schmeil). Původní obec patrně stála na místě trati zvané Starý Smilov. Údajně byla zničena husity. Na stáří obce upozorňuje i pověst uvádějící „Starý Smilov“ s kostelem v údolí mezi Městem Libavou a pozdějším Smilovem.[2]

Obec byla rozložena na náhorní planině při komunikaci vedoucí od Olomouce do Města Libavé. V jejím katastru pramení Smilovský potok a Lichnička.[2]

Samostatnou obcí se Smilov stal v roce 1848.[2]

V roce 1901 udělila obecní rada čestné občanství arcibiskupovi Theodoru Kohnovi.[3]

V obci stával farní kostel svatého Jana Křtitele[4] a fara[5].

V roce 1930 zde žilo ve 129 domech 691 obyvatel, z nich se dva přihlásili k české národnosti, ostatní k německé.

V roce 1946 bylo nuceně odsunuto původní obyvatelstvo ze 143 smilovských domů.[6]

Zánik Smilova souvisí s vysídlením německého obyvatelstva a se zabráním obce do vojenského prostoru, resp. do vojenského tábora Moravský Beroun se sídlem ve Městě Libavé, a to k 15. říjnu 1946.[2] Okrajová část obce u železniční trati mimo vojenský prostor však nezanikla.

Dnes jsou na místě Smilova téměř neznatelné ruiny domů a u zaniklého hřbitova a kostela se nachází památník zaniklé obce, který vznikl za finančního přispění původních německých rodáků a také rybník.

Armáda České republiky má ve Smilově umístěnou Pěší střelnici Smilov a Speciální střelnici Smilov.

Další informace

Obvykle jedenkrát ročně múže být Smilov a jeho okolí přístupné veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.

Související články

Jáhnův kříž - restaurovaný kříž u cesty ze Smilova do Města-Libavá.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. CAHOVÁ, Veronika. Zaniklé obce Olomouckého kraje. Olomouc, 2006 [cit. 2018-03-23]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie. Vedoucí práce Aleš Létal. s. 53–54. Dostupné online.
  2. KREJČOVÁ, Jana: Smilov (Smilová, Schmeil) a samoty Magdalenský, Smilovský a Mikův mlýn (Mackelmühle, Schmeilermühle a Mückenmühle). Poodří: časopis obyvatel horní Odry. 2015, roč. 18, č. 1, s. 34.
  3. KREJČOVÁ, Jana: Smilov (Smilová, Schmeil) a samoty Magdalenský, Smilovský a Mikův mlýn (Mackelmühle, Schmeilermühle a Mückenmühle). Poodří: časopis obyvatel horní Odry. 2015, roč. 18, č. 1, s. 35.
  4. kostel sv. Jana Křtitele v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  5. fara v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  6. KREJČOVÁ, Jana: Smilov (Smilová, Schmeil) a samoty Magdalenský, Smilovský a Mikův mlýn (Mackelmühle, Schmeilermühle a Mückenmühle). Poodří: časopis obyvatel horní Odry. 2015, roč. 18, č. 1, s. 46.

Literatura

  • GLONEK, Jiří. Zaniklé obce Vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. 293 s, dokumentární fotogr., faksimile, 1 mapa. ISBN 978-80-254-0628-1.
  • KREJČOVÁ, Jana: Smilov (Smilová, Schmeil) a samoty Magdalenský, Smilovský a Mikův mlýn (Mackelmühle, Schmeilermühle a Mückenmühle). Poodří: časopis obyvatel horní Odry. 2015, roč. 18, č. 1, s. 34–52, [15] fot.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.