Sluňáky

Křemencové balvany se v minulosti vyskytovaly v širším okolí Rokle a používaly se k výrobě dinasu – žáruvzdorného materiálu používaného při stavbě vysokých pecí.[3] Dochované balvany patří k posledním místům jejich výskytu v Česku. Chráněné území bylo poprvé vyhlášeno okresním národním výborem v Chomutově dne 24. srpna 1966 jako chráněný přírodní výtvor. Podruhé je ve stejné kategorii vyhlásil chomutovský okresní národní výbor 27. dubna 1990. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 399.[4]

Důvodem ochrany jsou křemencové balvany s typickým zvětralým povrchem – jeden z posledních výskytů křemenců roztroušených volně na povrchu a mělce pod povrchem.[4] Balvany jsou pozůstatkem původně souvislé vrstvy třetihorních křemenných pískovců mocné 0,5–2,5 metru, která na počátku paleogénu vznikla v mělkých sníženinách mírně zvlněného reliéfu.[5] Během pozdější fáze paleogénu byly tyto pískovce zpevněny křemitými roztoky,[5] které vzlínaly z podložních hornin a na povrchu se vysrážely.[6] Podle některých hypotéz je možné, že křemencová vrstva vznikla již ve druhohorách.[3][6] Spojitost výskytu křemenců a blízkých ložisek kaolinu je dávána do souvislosti s výskytem kyselého, sezóně vlhkého a teplého subtropického podnebí.[5] Do stávající polohy se balvany dostaly rozvlečením působením krátkého soliflukčního proudu.[3]

Lokalita se nachází v severovýchodní části Doupovských hor poblíž jejich hranice s Mosteckou pánví.[7] Její geologické podloží tvoří ruly oherského krystalinika,[6] které jsou v širším okolí překryté třetihorními vulkanoklastiky bazaltových hornin. Z geomorfologického hlediska Sluňáky leží v okrsku Rohozecká vrchovina charakteristického krajinnou mozaikou strukturních hřbetů, malých tabulových vrchů, vulkanických kup a kuželů.[8]

Území odvodňuje Úhošťanský potok.[7] V rámci Quittovy klasifikace podnebí Sluňáky leží v mírně teplé oblasti MT11,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–650 milimetrů.[9] Půdní pokryv tvoří regozemě.[7] Zvířena ani květena na lokalitě není významná a nebyla blíže zkoumána.[3]

Lokalita se nachází přímo na okraji vesnice. Podél západní hranice chráněného území vede silnice II/224, po které je značená cyklotrasa č. 6 z Kadaně do Žatce.[10]