Sloup Nejsvětější Trojice (Karlovy Vary)

Tržiště, sloup Nejsvětější Trojice a bývalá radnice, z roku 1883

Tržiště a sloup Nejsvětější Trojice, kolorovaná pohlednice z roku 1901

Tržiště, sloup Nejsvětější Trojice, Zámecká věž a Tržní kolonáda, z roku 1930

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice byl postaven z vděčnosti za to, že se městu v roce 1713 vyhnula morová epidemie.[pozn. 1] Podle Hüttnerovy kroniky z roku 1823 byl sloup zřízen nákladem hraběnky z Vrtby, která na jeho stavbu věnovala 1 000 zlatých. V soudobých pramenech však jméno hraběnky z Vrtby nenajdeme, je zmiňována pouze štědrá dárkyně finančních prostředků.[pozn. 2] Dalších 700 zlatých věnovala karlovarská městská rada a jistou částkou přispěl řád Křižovníků s červenou hvězdou. Obnos byl pak svěřen tehdejšímu karlovarskému faráři Františku Böhmovi, příslušníku řádu Křižovníků s červenou hvězdou.[2][3]

Po schválení modelu sloupu byla dne 19. listopadu 1714 uzavřena smlouva mezi farářem Františkem Böhmem, karlovarskou radnicí a žlutickou kamenickou dílnou sochaře Oswalda Josefa Wendy. Smlouva obsahovala ujednání o vzájemných závazcích mezi Oswaldem Josefem Wendou a objednavateli. Mimo jiné zde bylo uvedeno, že na náklady města budou zhotoveny základy sloupu a budou nalámány a na místo stavby dopraveny již částečně zpracované kameny. Wenda se oproti tomu zaručil, že sousoší zhotoví v co nejkratší době, zajistí výrobu paprsků z kovu kolem Ducha svatého a zlatou výzdobu horního dílu sloupu (svatozář a holubici Ducha svatého, korunu, žezlo Boha Otce, srpek měsíce, hvězdy uprostřed reliéfů a zakončení berel světců).[pozn. 3] Smluvní cena za provedenou práci činila 500 zlatých.[2][3]

Místo stavby bylo vybráno v rohu tržiště u ústí ulice ze Zámeckého vrchu před nárožím radnice. Stavba probíhala v letech 1715–1716 pod vedením sochaře Wendy. Materiál, jemnozrnný pískovec, byl dovezen z Nové Role a Vysoké. Wenda vypracoval plastiky vrcholné scény a dekor, ke zpracování ostatních partií přispěli dílenští spolupracovníci; kamenické práce provedl Andreas Anton Ingrisch, podstavec postavil Elias Damm. V roce 1716 byla stavba dokončena a slavnostně vysvěcena farářem Františkem Böhmem. V archivních dokladech uložených ve Státním okresním archivu Karlovy Vary je událost popsána tehdejším kronikářem takto:[2][3]

Na řečené trojiční statui pracovali sochař a kameníci dva roky. Pan farář Böhm vedl děkovné procesí ke cti Nejsvětější Trojice a statui slavnostně posvětil.

Sloup byl původně do okolního prostředí zasazen se záměrem vizuálně jej přímo propojit s kostelem sv. Máří Magdalény. Sloup Nejsvětější Trojice byl vidět od východu z kostela a naopak od sloupu bylo vidět kostel. Toto propojení přestalo existovat v roce 1744, kdy mezi oběma objekty byla postavena budova Vřídla. Dnešní podobu sloupu též ovlivnily, nikoliv pozitivně, následné restaurátorské a konzervátorské zásahy. V roce 1900 byl sloup obnoven J. Watzkem a v zimě na přelomu let 1930–1931 kamenickým mistrem Peterem Wolfem.[2][3]

Sloup Nejsvětější Trojice ve stylu vrcholného baroka z jemnozrnného pískovce je postaven v ulici Tržiště v historickém centru města. Dosahuje výšky 9 metrů. Na zídce ze žulových kvádrů, která vyrovnává svažitý terén, je umístěn hladký sokl řešený trojúhelníkovým půdorysem s konkávně probranými a šikmo zkosenými rohy. Ukončen je profilovanou římsou, na které jsou na nárožích osazeny sochy sv. Vojtěcha, sv. Augustina a sv. Floriana. Svatý Vojtěch a svatý Augustin – oba patří k hlavním světcům řádu Křižovníků s červenou hvězdou – jsou provedeni v bohatě modelovaném rouchu, na hlavě mají mitru a v ruce drží berlu. Svatý Florian, patron hasičů, je oděn do brnění a přes ramena má přehozen plášť na pravém rameni svázán do uzle. Na hlavě má přilbu ozdobenou třemi pery. V pravé ruce drží korouhev, v levé putnu, ze které hasí hořící dům u svých nohou. Každá ze tří stran mezi světci je opatřena šesticípou hvězdou, která tvoří schránku původně určenou na svítilnu. Kolem hvězd je vytesán reliéf doplněný v horní části čtyřmi hlavami andílků a ve spodní květinovou girlandou. Na horní římse sedí tři andělské alegorické postavy představující víru, naději a lásku, se symboly teologických ctností – křížem, srdcem a kotvou.[2][4][3]

Uprostřed na nízké podnoži je umístěna zeměkoule (ta částečně nahrazuje tělo sloupu, které zde zcela chybí) nesoucí oblak s hlavní skupinou sousoší. Na pozlaceném srpku měsíce a na zeměkouli ovinuté hadem dědičného hříchu stojí oděna ve splývavé roucho se sepjatýma rukama Panna Marie Neposkvrněného početí. Nad ní jsou osazeny sedící postavy Boha Syna s křížem, který korunuje Pannu Marii, a Boha Otce s pozlaceným žezlem, jenž tomuto výjevu žehná. Celek uzavírá kovová svatozář ve tvaru trojúhelníku s letící holubicí Ducha svatého uprostřed.[2][4][3]

Na bočních stranách spodní části podstavce jsou vyryty zbožné modlitby k Nejsvětější Trojici a Panně Marii s chronogramy na rok 1716.[2][4][3]

Na přední (východní) straně je nápis:

SANCTA MARIA VIRGO
DEIPARA ESTO HIC
IBIQVE PATRONA NOSTRA

(česky) Svatá Marie, Panno Bohorodičko, budiž zde i tam ochránkyně naše

Na levé (jihozápadní) straně:

LAVS DEO PATRI
DEO FILIO
DEO SPIRITVI SANCTO

(česky) Chvála Bohu Otci, Bohu Synu, Bohu Duchu svatému

Na pravé (severozápadní) straně:

PER SANCTOS ISTOS
ADIVVA NOS
SANCTISSIMA TRINITAS

(česky) Prostřednictvím svatých těchto podporuj nás, Nejsvětější Trojice

Na podstavci jsou dále umístěny tři menší nápisy:[2][3]

ERECT 1716 J. WENDA

RENOV. 1909 J. WATZEK

REN. 1931 P. WOLF

Sloup je na okraji terasy ohraničen kovaným zdobeným plůtkem.[2][3]